Potenciál výkonu baterií je v Česku mezi 1 200 – 2 600 MW a kapacita energetických úložišť by kolem roku 2040 mohla dosáhnout 1 500 MWh – 3 400 MWh. Poprvé to ve své projekci propočítal správce tuzemské přenosové soustavy, společnost ČEPS. 

“K rozvoji bateriové akumulace dochází postupně především z důvodu poklesu cen technologie a podmíněné instalaci baterií zejména k fotovoltaickým elektrárnám. Mimo domácí bateriové systémy ke střešní fotovoltaice jsou uvažovány i velké stacionární baterie, které jsou schopné dosahovat výkonů v řádu jednotek až desítek MW,” konstatuje hodnotící zpráva ČEPSu. 

Rozvoj baterií modeluje ve dvou typech scénářů v návaznosti na to, jak rychle bude probíhat odklon od uhlí. I v těch nejkonzervativnějších projekcích ale výkon i kapacita energetických úložišť po roce 2030 rychle rostou. “Rychlost rozvoje akumulace je dána ekonomickou návratností investice ovlivněnou v dnešní době podporou na instalaci, ukotvením akumulace v legislativě a v neposlední řadě i současnými vysokými cenami plynu a elektřiny,” vysvětluje ČEPS.

Vodík nejspíš budeme dovážet z přímořských států

Zpráva se také poprvé komplexně zabývá potenciálem vodíku pro českou elektroenergetiku. Konkrétně předpokládá rozvoj výroby vodíku elektrolýzou z přebytků obnovitelných zdrojů a zpětnou výrobu elektřiny z něj prostřednictvím palivových článků. Energetickou bilanci takového řešení propočítává tak, že z 1 MWh vstupní elektrické energie vznikne na konci až 380 kWh.

Takový vodík se ale nejspíš nebude na území Česka vyrábět, nejlepší podmínky jsou pro takovou výrobu totiž na moři, kde je přirozeně dostatek vody a typicky i dostatek sluneční nebo větrné energie. “Výroba zeleného vodíku z FVE a VTE na území ČR je limitovaná množstvím slunečního svitu a silou větru, a proto bude pro ČR nezbytné se připojit k budoucímu transevropskému systému vodíkových plynovodů. V budoucnosti se uvažuje zejména s dovozem čistého vodíku z oblastí s vysokou penetrací OZE (Severní, Baltské a Středozemní moře zejména pro VTE, severní Afrika pro FVE),” píše správce české přenosové soustavy.

Zpráva také počítá, že po roce 2036 posílí českou energetickou soustavu nový jaderný blok v Dukovanech. Co v ní naopak zahrnuto není, jsou plány na stavbu malých jaderných zdrojů. Těch by mělo do budoucna vzniknou asi 6-7 o výkonu maximálně 300 MW každý, dohromady by tak mohly přinést kapacitu odpovídající zhruba jednomu dalšímu velkému jadernému bloku.

Zdroj: energiebezemisi.cz