Orlen Unipetrol otevřel další veřejnou vodíkovou stanici, je součástí čerpací stanice Orlen Benzina v Litvínově

Rafinérská a petrochemická skupina Orlen Unipetrol uvedla do provozu svoji druhou veřejnou vodíkovou stanici. Ta je umístěna na čerpací stanici Orlen Benzina v Záluží u Litvínova a má stejné parametry jako v březnu otevřená vodíková stanice na pražském Barrandově. „Budujeme veřejně dostupné a plně samoobslužné vodíkové stanice pro automobily, nákladní vozidla a autobusy, které jsou v non-stop provozu a u kterých probíhá plnění vozidel stejně jako při doplňování klasických pohonných hmot,“ uvedl Tomáš Herink, člen představenstva skupiny Orlen Unipetrol. Budování vodíkové infrastruktury je v souladu se strategií bezemisního rozvoje skupiny Orlen Unipetrol a navazuje na unijní a národní priority v oblasti rozvoje veřejné infrastruktury pro čistou mobilitu.

Obě realizace – v Litvínově i na Barrandově – uskutečnila společnost Bonett. „Vodík je určitě palivo budoucnosti a současně i technologická výzva, vodíkové stanice chce budovat celá Evropa. My v Bonettu to už děláme – postavili jsme dvě vodíkové stanice, máme skvělý profesionální tým, a jsme připraveni vybudovat desítky dalších stanic. A to jak v tuzemsku, tak v dalších evropských zemích,“ říká Václav Holovčák, člen představenstva skupiny Bonett Group.

V rámci České republiky dnes existují tři veřejné vodíkové stanice, první otevřela loni v červenci společnost Vítkovice, která ji umístila ve Vítkovicích u vjezdu do výrobního areálu společnosti Cylinders Holding.

Plnicí stanice Orlen Benzina v Záluží u Litvínova (na kruhovém objezdu silnice I/27 v těsné blízkosti litvínovské rafinérie) je plně samoobslužná, přístupná široké veřejnosti v non-stop režimu a vhodná pro plnění osobních i nákladních aut a autobusů. K dispozici jsou dvě plnicí pistole s odlišným tvarem hlavice pro plnění automobilů tlakem 700 barů a tlakem 350 barů pro plnění nákladních automobilů a autobusů. Cena vodíku na čerpacích stanicích Orlen Benzina byla stanovena na 278 korun za jeden kilogram. Vodíkový automobil se spotřebou jeden kilogram vodíku na 100 kilometrů pojme zhruba pět kilogramů vodíku. Plnicí vodíková stanice Orlen Benzina byla postavena za finanční podpory Ministerstva dopravy České republiky v rámci operačního programu Doprava.

Orlen vytvéří síť vodíkových stanic

„V souladu s naší vodíkovou strategií budeme investovat 7,4 miliardy zlotých do projektových investic zaměřených na rozvoj technologií, distribuční infrastruktury a výrobních procesů vodíku s nulovými a nízkými emisemi. Naším cílem je vyrábět až 130 tisíc tun obnovitelného vodíku ročně. Do konce tohoto desetiletí počítáme se zřízením více než 100 vodíkových čerpacích stanic po celé střední Evropě v rámci sítě Orlen pro potřeby osobní, veřejné i nákladní dopravy, přičemž téměř třetina z nich bude umístěna v České republice,“ řekl Daniel Obajtek, generální ředitel a předseda představenstva PKN Orlen , a dodal: „Otevření další vodíkové stanice v České republice je dalším významným krokem v rámci projektu „Hydrogen Eagle“, který je navržen tak, aby zajistil dostupnost vodíkového paliva v dopravních koridorech Sever-Jih a Východ-Západ. Vybudování sítě vodíkových stanic je zásadním krokem v poslání skupiny Orlen dosáhnout klimatické neutrality skupiny a zároveň podporovat energetickou transformaci našeho regionu.“

„Hydrogen Eagle“ je investiční program skupiny Orlen, jehož cílem je vytvořit mezinárodní síť vodíkových výrobních a distribučních terminálů, které budou poháněny obnovitelnými zdroji energie, a technologických zařízení schopných přeměnit komunální odpad na nízko emisní a bezemisní vodík. Do konce dekády se očekává, že skupina Orlen zprovozní celkem 10 takových terminálů strategicky umístěných tak, aby obsluhovaly klíčové trhy ve střední Evropě. Součástí projektu je i plán na vybudování více než 100 čerpacích stanic pro soukromou, veřejnou, nákladní, silniční a železniční dopravu v Polsku, České republice a na Slovensku.

„Budování vodíkové infrastruktury je součástí našeho plánu strategického rozvoje směrem k emisní neutralitě, které chceme dosáhnout nejpozději do roku 2050. Klademe důraz na rozvoj petrochemického segmentu, dekarbonizaci, digitalizaci, recyklaci a využívání alternativní zdrojů energie včetně biopaliv a vodíku. Jen do roku 2030 investujeme tímto směrem 35 miliard korun,“ popsal rozvojové plány skupiny Orlen Unipetrol její generální ředitel Tomasz Wiatrak.

Podpora z ministerstva dopravy

Výstavbu vodíkové stanice v Záluží u Litvínova podpořilo Ministerstvo dopravy České republiky v rámci Operačního programu doprava 2. „Dle současného plánu čisté mobility by v České republice do roku 2025 mělo být 12 vodíkových stanic a 40 stanic pak do roku 2030,“ připomněl ministr dopravy České republiky Martin Kupka a současně upozorňuje, že dané cíle ještě nereflektují aktuální podobu návrhu evropského nařízení o zavádění infrastruktury pro alternativní paliva, podle kterého je třeba vybudovat vodíkovou infrastrukturu každých 200 km na hlavní síti TEN-T. „V letošním roce proto očekáváme aktualizaci Národního plánu čisté mobility,“ uzavřel ministr Kupka.

Aktivity směrem k udržitelnější dopravě realizuje také Ministerstvo životního prostředí České republiky. „Snahou ministerstva životního prostředí jako ministerstva budoucnosti je snižovat emisní zátěž z dopravy. Systematicky proto podporujeme výměnu vozového parku veřejné správy, od loňského roku máme pro obce, kraje, úřady, školy a další instituce vypsanou velkou, šesti set milionovou výzvu z Národního plánu obnovy na podporu nákupu elektromobilů, vozidel na vodík a neveřejných dobíjecích stanic. Výzva stále běží a rok od jejího vyhlášení máme žádosti ve výši přes 463 milionů korun, za které veřejná správa pořídí 1 255 elektromobilů a 316 dobíjecích stanic,” uvedl Petr Hladík, ministr životního prostředí České republiky.

Vodík je zásadní součástí nejen rozvoje nízko emisní a bezemisní osobní, hromadné i nákladní dopravy. „Jeho intenzívnější využití je nezbytné pro splnění cílů také v oblasti dekarbonizace průmyslu. Technologie využívající obnovitelný vodík vnímáme jako vhodné doplnění do energetického mixu nových technologií a postupů, jejichž kombinací lze unijní cíle splnit efektivněji,“ doplnil Tomáš Herink, člen představenstva skupiny Orlen Unipetrol, a upřesnil: „Ročně v našich rafinériích vyprodukujeme 80 tisíc tun vodíku. Od roku 2027 plánujeme vyrábět zhruba 4500 tun vodíku také za pomoci elektrické energie z obnovitelných zdrojů, jejíž podstatnou část budeme získávat z fotovoltaické elektrárny instalované v blízkosti naší litvínovské rafinérie.“

Ve své síti Orlen Benzina, která je se 436 stanicemi nejširším řetězcem v Česku, nabízí Orlen Unipetrol vedle klasických pohonných hmot i řadu alternativních energií. Na 56 čerpacích stanicích je k dispozici zkapalněný ropný plyn (LPG), na 47 stanicích lze načerpat stlačený zemní plyn (CNG) a na 61 stanicích je k dispozici celkem 244 dobíjecích bodů pro elektromobily.

Vozidla na vodíkový pohon jsou v podstatě elektromobily. Svou energii ale nečerpají z baterií, ale prostřednictvím reakce vodíku s kyslíkem v palivových článcích za vzniku vody. Zásadní výhodou vodíkových vozidel oproti stávajícím bateriovým elektromobilům je dlouhý dojezd a krátká doba plnění, která je srovnatelná s tankováním benzinových a naftových automobilů. Vodíkových aut zatím v Česku jezdí několik desítek. V roce 2030 by však podle odhadů Ministerstva dopravy České republiky mohlo být na českých silnicích až 50 tisíc vozů na vodíkový pohon.

Zdroj: logistika.ekonom.cz