Německo patří již více než dvě desetiletí k velkým zastáncům dekarbonizace. Tento cíl se odrazil v sadě politických opatření a projektů, které jsou označovány jako Energiewende (přeložit lze volněji jako „energetická transformace“). Cílem německé energetické transformace je bezemisní budoucnost. Jejímu dosažení má mj. napomoci využívání obnovitelného vodíku. Čím je však Německo blíže vodíkové realitě, tím větší a intenzivnější jsou debaty. Jednou z nich je i diskuse o využívání vodíku ve vytápění.

Německo patří již více než dvě desetiletí k velkým zastáncům dekarbonizace. Tento cíl se odrazil v sadě politických opatření a projektů, které jsou označovány jako Energiewende (přeložit lze volněji jako „energetická transformace“). Cílem německé energetické transformace je bezemisní budoucnost. Jejímu dosažení má mj. napomoci využívání obnovitelného vodíku. Čím je však Německo blíže vodíkové realitě, tím větší a intenzivnější jsou debaty. Jednou z nich je i diskuse o využívání vodíku ve vytápění.

V posledních letech se v Německu testují vodíková řešení pro různé účely, jedním z nich je vytápění budov. Dokud bylo využití vodíku pro vytápění budov dalekou budoucností, vedla se debata jen mezi několika zasvěcenci. To se nyní mění a debata o využívání vodíku ve vytápění je vedena veřejně, a to i v politice. Tato změna souvisí s událostmi, které se v posledních týdnech v Německu odehrály a které – pokud je poskládáme dohromady – dobře ukazují, proč německá „topná debata“ eskaluje.

Od ledna 2024 platí v Německu nový Energetický zákon o budovách (GEG). Ten stanoví nové energetické požadavky na vytápěné a klimatizované budovy. Ústřední roli přitom má hrát přechod na vytápění obnovitelnými zdroji energie. Nové systémy vytápění mají být poháněny nejméně ze 65 % energií z obnovitelných zdrojů. V únoru tohoto roku zveřejnila německá vláda také novou strategii výstavby elektráren. Podle strategie má být německá energetická budoucnost a poptávka po elektrické energii zajištěna několika novými „H2-ready“ elektrárnami s tím, že tato zařízení by měla přejít na vodík nejpozději v roce 2032 (viz naše aktualita z 4. března “Od plynu k vodíku. Německo připravuje výstavbu nových elektráren”). Před měsícem pak byly zahájeny stavební práce na jednom z prvních dedikovaných vodíkovodů. Na trase Leingarten – Löchgau (okolí Heilbronnu) by mělo být postaveno prvních 24 km, a to ještě v letošním roce. Výstavba uvedeného vodíkovodu je součástí potrubí v délce 250 km vedoucího z Hesenska přes Heidelberg, Heilbronn a Göppingen až k bavorským hranicím u Heidenheimu. V neposlední řadě byl v těchto dnech ukončen testovací provoz projektu známého pod názvem „vodíkový ostrov Öhringen“. V rámci tohoto projektu firma Netze BW testovala v Öhringenu přidávání vodíku do zemního plynu a využití takto bledovaného zemního plynu pro vytápění a další účely. Společnost Netze BW vytvořila lokální ostrov tak, že odpojila přívod zemního plynu ve 26 soukromých domech a v jednom vlastním objektu a tyto objekty zásobovala po dobu téměř tří let směsí zemního plynu a vodíku v poměru až 30 % vodíku. Společnost Netze BW již dříve zveřejnila, že žádné problémy při používání blendovaného zemního plynu neodhalila, a nyní zveřejňuje poznatky z projektu a výsledků z měření.

V souvislosti se začátkem platnosti nového Energetického zákona o budovách začali spotřebitelé stále častěji uvažovat o náhradě zemního plynu vodíkem a začali poptávat topná zařízení na vodík. Zvýšená poptávka po „H2-ready topných zařízeních“ rozpoutala veřejnou debatu, zda by Němci skutečně měli počítat s vodíkem jako zdrojem tepla. Zastánci využití vodíku pro topné účely argumentují tím, že obnovitelný vodík je ve vytápění jediným skutečně klimaticky neutrální řešením. Odpůrci pak varují, že v současnosti nelze uvažovat o vyšším než desetiprocentním přidáváním vodíku do zemního plynu, což pro splnění cílů nového zákona nestačí. Ti, co by topili blendovaným zemním plynem, by tak stejně museli hledat i další alternativy jako tepelná čerpadla apod., což by celý systém změny vytápění prodražilo. Odpůrci vytápění vodíkem také uvádějí, že v současné době na trhu nejsou žádné topné systémy, které by mohly fungovat ze 100 % na vodík. Jejich dalším argumentem je i cena a dostupnost obnovitelného vodíku. Poptávka po vodíku roste v Německu rychleji, než jeho výroba a vláda potvrdila, že preferuje nasazení obnovitelného vodíku v průmyslu před jeho dodávkami do sektoru vytápění.

Závěrem je vhodné také zmínit, že v souvislosti s novým energetickým zákonem pro budovy, resp. s cílem podpořit spotřebitele, aby mohli naplnit cíle zákona, zřídila německá vláda tzv. energetická poradenská střediska pro spotřebitele. Odborníci i vláda doporučují spotřebitelům, aby záměr topit vodíkem pečlivě konzultovali s těmito středisky. Služby středisek jsou dostupné v každé spolkové zemi a jsou bezplatné.

Informace o Energetických poradenských centrech a jejich fungování jsou dostupné zde: www.verbraucherzentrale-energieberatung.de
Informace o projektu „vodíkový ostrov v Öhringenu“ jsou dostupné zde: www.netze-bw.de/unsernetz/netzinnovationen/wasserstoff-insel. 

Zdroj: www.hytep.cz