Přibývající počet fotovoltaických parků a větrných elektráren vytváří v elektrické soustavě velký rébus. Objem jejich výroby se obvykle nepotkává se spotřebou. Úkol, který řeší provozovatel přenosové soustavy ČEPS, bude do budoucna ještě těžší. Musí zajistit, aby v síti byl vždy dostatek výkonu a aby zároveň zůstala v každou chvíli stabilní. Podnik dosud pro udržení spolehlivosti dodávek využíval především uhelné elektrárny a teplárny. Jsou připravené v záloze, a když hrozí rozkolísání sítě, dispečeři ČEPS zvednou či utlumí výrobu.

Jenže s uhlím se zelenající Evropa rychle loučí. Kvůli vysokým cenám emisních povolenek přestávají být uhelné elektrárny rentabilní. Nebude ani příliš dávat smysl, aby je jejich provozovatelé dál drželi jako záložní zdroj. Tato celková proměna energetiky otevírá prostor pro velkokapacitní bateriová úložiště. Mohou jednou sehrát podobnou úlohu jako uhelné elektrárny a podržet síť ve chvíli, když je nejhůř. A zabránit nenadálým výpadkům.

Potřebujeme velké baterie

Bateriím nahrává i chystaná novela energetického zákona, která pod názvem lex OZE III stojí v Poslanecké sněmovně před druhým čtením. Pokud bude schválena, budou moci samostatně stojící baterie nově dodávat elektřinu přímo do soustavy. Dosud to bylo komplikované, baterie musely být přidruženy k točivému zdroji, tedy například k plynové elektrárně. To je i důvod, proč se investoři do výstavby takových úložišť příliš nehrnuli.

Podle asociace AKU‑BAT bylo k síti loni připojeno 917 megawatthodin nových akumulací. To je číslo, které vypadá na první pohled povzbudivě. V drtivé většině však šlo o malé baterie, které jsou součástí fotovoltaických systémů v rodinných domech nebo menších firmách. „Stavíme obnovitelné zdroje, odstraňujeme bariéry, ale nevzniká k tomu dostatečné množství akumulace a flexibilních zdrojů,“ vysvětluje nevýhodu předseda představenstva Solární asociace Jan Fousek.

Jsou podle něj zapotřebí i velká bateriová úložiště, která mohou pomoci řešit problém s nedostatkem flexi­bility v síti po vypnutí uhelných zdrojů. Mohou akumulovat elektřinu z fotovoltaiky přes den, kdy je jí ve slunných dnech přebytek, a po západu slunce při odběrové špičce ji uvolnit a poslat do sítě. Pouze domácí instalace fotovoltaik s bateriemi nebudou stačit a do vývoje tuzemské energetiky významně nezasáhnou. Navíc jsou malé baterie – přepočteno na jednotku kapacity – dražší než velké.

Dekarbonizace otevírá prostor pro velká bateriová úložiště. Pomůže jim i novela energetického lexu OZE III.

Fousek říká, že bateriové úložiště postavili loni jen u jednoho z 25 dokončených fotovoltaických projektů s výkonem nad jeden megawatt. Přitom stavět obojí společně může dávat smysl i z ekonomického hlediska. Zmíněná „přebytková“ elektřina je totiž velmi levná, někdy je její cena dokonce záporná. K takové situaci dochází obvykle během slunečných víkendových dní, kdy není v síti dostatečný odběr.

Zdroj: ekonom.cz