Zákaz mařičů elektřiny se blíží. Brzy je stejně vytlačí baterie, tvrdí experti

Vydělávali z hlediska ekologie hříšné peníze za pálení proudu. Investice do takzvaných mařičů elektřiny, které likvidují její přebytek v síti přeměnou na teplo, se některým provozovatelům loni zaplatila i za dva měsíce. Zlaté časy však patrně končí. Souvisí to s blížícím se zákazem některých technologií plýtvajících energií, ale i s nástupem velkokapacitních baterií.

Energetičtí odborníci se vesměs shodují na tom, že hlad po mařičích je do velké míry odpovědí trhu na opožděnou energetickou legislativu v Česku. „Přebytky energie není moc do čeho ukládat a energetickou síť je kvůli rovnováze potřeba regulovat. Velká změna přichází až nyní. Aktuálně schválená energetická novela lex OZE III umožní akumulaci, ukládání energie. V jiných zemích se přitom už staví obří kapacity baterií,“ uvedl Adam Kováč ze strojírenské firmy Tedom, která vyrábí kogenerační jednotky a zaměřuje se na oblast teplárenství a jeho elektrifikaci.

Jak dodal, v případě mařičů někteří Češi jen využili příležitosti výhodně investovat. „Mařiče stojí od 300 tisíc korun za 1 MW u zařízení z Číny až po zhruba 1,6 milionu za ty spolehlivější. Loňské roční příjmy z aktivací mařičů pak byly až 4,5 milionu korun,“ poukázal Kováč na data TransnetBW z platformy Picasso. S tím, že státní provozovatel energetické přenosové soustavy ČEPS platí i za připravenost zdrojů, a na tom se jen od dubna do srpna dalo vydělat dalších 3,75 milionu korun.

Vrchní ředitel sekce energetiky resortu průmyslu a obchodu René Neděla však upozornil, že u zmíněných částek jde o nejoptimističtější čísla a spíš teoretické výdělky. Zástupci ministerstva nicméně uznali, že mařiče začaly vytlačovat z trhu zařízení, která energii využívají účelně. Zhruba v posledním roce se našli zájemci o takové množství a výkon zařízení, které by odpovídalo kapacitě jednoho jaderného bloku v Temelíně.

Odborníci ale teď tvrdí, že se blíží soumrak mařičů a že se s ohledem na jejich připravovaný zákaz do nich nově už nevyplatí investovat. Moderní energetika v Česku a s tím související byznys se má pootočit jiným směrem. Neděla jako dobré příklady efektivního využití přebytečné energie zmínil elektrokotle, sušárny a nově velkokapacitní samostatně stojící baterie. „Zlomový bod je aktuálně schválená energetická novela lex OZE III, která zavádí akumulaci, agregaci, flexibilitu,“ konstatoval Neděla.

Novela umožní „uskladnit“ přebytečnou energii vyrobenou z obnovitelných zdrojů energie či odkládat spotřebu elektřiny na dobu, kdy se to na základě podmínek na trhu s energiemi nejlépe vyplatí. Lex OZE III míří k podpisu prezidenta. Bude účinná za pět měsíců od chvíle, kdy vyjde ve Sbírce zákonů, což může být na konci léta.

Vlček: Plýtvání energií? Nepřijatelné

Na boom mařičů typu fén zareagoval až letos ministr průmyslu a obchodu Lukáš Vlček (STAN) návrhem na jejich zákaz. V únoru podal pozměňovací návrh s touto regulací k novele energetického zákona lex plyn, který aktuálně ve sněmovně míří k závěrečnému schvalování. „Zařízení, které jen pálí elektřinu bez užitku, nemají v energetice místo. Není přijatelné, aby někdo záměrně plýtval energií, a natož z toho ještě profitoval,“ zdůvodnil ministr Vlček.

Za porušení nových pravidel hrozí provozovatelům pokuta až pět milionů korun. Zákaz by se měl promítnout i do procesu certifikace těchto zařízení a sjednávání smluv na poskytování podpůrných služeb. Inspiraci ministerstvo čerpá například z Německa, kde podobné praktiky legislativně omezili už dříve. „Na základě nové legislativy bychom vytvořili vyhlášku, která určí, co jsou neefektivní technologie,“ upřesnil za ministerstvo Neděla. Podle něj se však nejedná o zákaz připojování všech takových zařízení do sítě. Co je a co není mařič, tak bude klíčové.

Regulace má urychlit rozvoj alternativních způsobů využití přebytečné elektřiny jako výstavbu paroplynových elektráren, které by mohly stabilizovat síť v obdobích výkyvů výroby z obnovitelných zdrojů.

Budoucnost patří úložištím, míní odborníci

Sdružení poskytovatelů a agregátorů flexibility (SAF) a Asociace AKU-BAT CZ zase prosazují akumulaci energie v bateriových úložištích a navrhli i další vhodné kroky. „Mařiče v podstatě z trhu zmizí v průběhu příštího roku postupně s tím, jak bude postupovat akumulace,“ odhadl ředitel SAF Petr Řeháček.

I podle Petra Foitla ze společnosti SG Energy budoucnost patří bateriovým úložištím a flexibilitě, tedy schopnosti měnit odebíraný či dodávaný výkon v čase. „Vytlačí to mařiče,“ řekl ředitel firmy, která obchoduje s elektřinou z obnovitelných zdrojů a je součástí skupiny Solar Global.

Podle něj postačí přes zimní období zhruba 100 MW akumulace, aby se mařiče už nevyplatily. Budou totiž dražší. Výhodnější to má být také ohledně poplatků za obnovitelné zdroje. „Akumulaci mohu nabízet ČEPS za mnohem lepších podmínek. Baterii mohu nabít za levno. A když dojde k aktivaci, energii mám, nemusím ji kupovat z trhu,“ tvrdí Foitl. Analýzu udělal na základě dat Evropské sítě provozovatelů přenosových soustav elektřiny.

Foitl uznal, že baterie jsou v základu ekologicky náročnější než mařiče. Podle něj však vliv na životní prostředí klesá s délkou životnosti baterie. „Naše mají šest až osm tisíc cyklů,“ zmínil.

Ředitel sekce regulace Energetického regulačního úřadu Alexandr Černý vnímá restrikci mařičů jako významnou. „Současným provozovatelům se investice do mařičů pravděpodobně už zaplatily. Přesto v soustavě zůstanou, a kdyby dál nabízely podpůrné služby i za nízkou cenu, mohou vytlačovat baterie,” upozornil.

Zástupci ministerstva průmyslu a obchodu podotkli, že i po regulaci mařičů bude potřeba dál poskytovat podpůrné služby provozovatelům přenosové nebo distribuční soustavy, konkrétně takzvanou zápornou flexibilitu, což znamená službu, kdy dočasně zvýší spotřebu elektřiny, aby vyrovnaly rozdíl mezi výrobou a spotřebou.