Evropská komise

• Evropská komise dne 28. 6. 2017 zveřejnila diskusní dokument o budoucnosti financí EU, který navazuje na Bílou knihu o budoucnosti EU zveřejněnou 1. 3. 2017. Diskusní dokument předkládá různé alternativy, jak přizpůsobit rozpočet EU aktuálním výzvám a cílům EU. Mezi nově definované rozpočtové priority zahrnuje migraci, vnitřní a vnější bezpečnost nebo obranu, či snahu být i nadále jedním z nejvýznamnějších poskytovatelů humanitární a rozvojové pomoci a stát v čele při úsilí v boji proti změně klimatu, a to vše s rozpočtem, který bude chudší o příspěvky Velké Británie.

Rada

• Rada dne 26. 6. 2017 odsouhlasila obecný přístup k revizi směrnice o energetické účinnosti a směrnice o energetické náročnosti budov. Členské země nakonec došly k závěru, že budou prosazovat společný cíl do roku 2030 ve výši 30 %, nicméně nebyla přijata jeho závaznost. Rámcové dohody dosáhli ministři také ohledně energetických úspor po roce 2020, konkrétně ponechali 1,5 % ročně s možností snížení na jedno procento po roce 2026. Společnou pozici, se kterou Rada EU vstoupí do mezi-institucionálního trialogu, se podařilo ministrům dohodnout také v případě směrnice o energetické účinnosti budov.  Rada odmítla, aby legislativa EU do budoucna zahrnovala pro nové a renovované budovy povinnou kabelovou instalaci pro dobíjecí stanice určené elektromobilům.
• Rada dne 26. 6. 2017 formálně přijala nové nařízení EU pro štítkování domácích elektrospotřebičů podle jejich energetické účinnosti a spotřeby. Hlavním cílem je ve prospěch zákazníků zjednodušit a sjednotit systém tohoto značení, aby byl při prodeji přehlednější. Rada tak formálně završila legislativní proces revize směrnice z roku 2010 a potvrdila dohodu v rámci trialogu z března 2017.
• Estonsko přebírá dne 1. července po Maltě předsednictví v Radě EU na druhé pololetí letošního roku. Za jednu ze svých hlavních priorit na toto období označuje energetiku a hodlá přispět zejména k vytvoření stabilního a řádně fungujícího evropského trhu s elektřinou, včetně posílení postavení spotřebitelů. Designu trhu s elektřinou by měla být věnovaná neformální schůzka ministrů energetiky členských zemí EU, kterou Tallin plánuje ve dnech 19.  -21. září. Kromě toho má Estonsko ambici dohodnout v rámci mezi-institucionálního trialogu konečnou podobu dvou legislativních návrhů revidovaných směrnic ze zimního balíčku „čisté energie“, konkrétně – pro energetickou účinnost a současně pro energetickou náročnost budov. Zároveň mají Estonci snahu dosáhnout v Radě rámcové shody členských zemí ohledně maximálního počtu ze zbývajících 6 návrhů nařízení a směrnic předložených Komisí na konci loňského listopadu.
• Ani druhá schůzka mezi-institucionálního trialogu dne 27. 6. 2017 nepřinesla konečnou dohodu Parlamentu, Rady a Komise ohledně strukturální reformy schématu pro obchodování s emisními povolenkami (EU ETS) během období 2021-2030. Vyjednávající týmy pouze oznámily, že se sejdou znovu ještě do poloviny července. Cílem je zefektivnit celý systém a zejména zvýšit cenu uhlíku, ale stejně jako při prvním jednání 4. dubna zatím zůstávají otevřené všechny tři nejdůležitější body, které zahrnují: posílení schématu EU ETS, ochrany vůči únikům uhlíku a modernizačního fondu. Dosavadní jednání ukazuje, že pozice Parlamentu a Rady se zásadně liší zejména v souvislosti s kompenzací nepřímých nákladů CO₂ a se snížením poměru kvót určených pro aukce oproti volným povolenkám.

Členské státy

• Francie představila dne 6. 7. 2017 svůj rámcový výhled k dosažení uhlíkové neutrality do roku 2050. Ministr energetiky, životního prostředí a dopravy Nicolas Hulot oznámil jako součást širšího plánu především uzavření zbývajících uhelných elektráren do roku 2022. Podle jeho slov chce Paříž do roku 2040 také ukončit prodej automobilů s benzinovými a naftovými motory. V rámci svých investičních plánů předpokládá Francie uvolnit 4 miliardy eur pro zlepšení energetické účinnosti, včetně podpory nižších příjmových skupin při renovaci jejich bydlení.
• Britský regulační úřad (Ofgem) oznámil dne 7. 7. 2017 plány na zavedení limitu pro ceny za elektřinu, a to zejména s cílem ochránit chudší zákazníky před vyššími účty. Podle předpokladů Ofgem by tato alternativa měla mít pozitivní dopad na 2 milióny domácností v UK, kterou čeká širší reforma maloobchodního trhu s elektřinou. Kromě cenového stropu počítá Ofgem také např. s tím, že uživatelům usnadní změnu dodavatelů energie. V zásadě tak začíná realizovat plány konzervativní vlády premiérky T. Mayové, která přislíbila tyto změny v rámci kampaně před červnovými volbami.

Ostatní

• Francie a Irsko oznámily dne 28. 6. 2017, že chtějí propojit své přenosové sítě. Jejich provozovatelé (RTE a EirGrid) zatím podepsali dohodu na společný grant ve výši 4 milióny eur na realizační studii a tuto částku poskytne EU z fondu CEF, který je na podobné projekty (PCI) určený. Záměrem je zvýšení bezpečnosti dodávek v Irsku a umožnění integrace OZE, což si podle předpokladů vyžádá přibližně 600 km kabelů položených na mořském dně. Mezi kontinentem a ostrovní zemí by se tak měl zajistit přenos elektřiny až do výše 700 MW. Až do roku 2020/2021, kdy by mělo padnout definitivní rozhodnutí o realizaci projektu, bude probíhat jeho vývojová etapa. A pokud se potvrdí přínos a účinnost propojení, dá se očekávat, že začne první elektřinu přenášet tak v roce 2025/2026.
• Evropský hospodářský a sociální výbor (EHSV) zaujal dne 6. 7. 2017 kritický postoj k bílé knize Komise o budoucí podobě EU. Na závěr svého dvoudenního plenárního zasedání přijal deklaraci, ve které odmítl výběr z pěti scénářů pro další vývoj a orientaci evropské integrace. V této souvislosti konstatoval, že takovou volbu „nepovažuje za účinnou metodou definování budoucnosti Evropy”. Zároveň zdůraznil, že je nutné se vyhnout „více-rychlostní EU“ a vyslovil podporu dalšímu prohlubování směrem k politické unii členských států. Komise by podle jeho názoru měla své návrhy založit na důkladné analýze historie EU, včetně jejích úspěchů a nedostatků představujících cenný zdroj. Spolu s Výborem regionů má EHSV v rámci institucí EU poradní hlas.