Evropský parlament

• V Evropském parlamentu dne 7. 12. 2017 na společném zasedání výborů ITRE a ENVI hlasovali europoslanci o zprávě k návrhu nařízení o správě energetické unie. Pro zprávu, kterou vypracovali členové skupiny Zelených/Evropské svobodné aliance Michele Rivasiová (ENVI) a Claude Turmes (ITRE), hlasovalo 61 europoslanců, 46 bylo proti a 9 se zdrželo hlasování. Přijatá zpráva vznáší požadavek, aby členské země předkládaly své integrované vnitrostátní plány v oblasti energetiky a klimatu každých pět let (oproti desetileté periodě, kterou navrhuje Komise) a zároveň posiluje pravomoci Komise pro případ, že závazky jednotlivých členských zemí nebudou ve svém souhrnu v souladu s cíli EU. Dále uvádí, že nejpozději do roku 2050 by hospodářství v EU mělo být bezuhlíkové, což by vyžadovalo, aby členské země v této oblasti připravily dlouhodobé strategie až do poloviny století. V návaznosti na Pařížskou dohodu zpráva navrhuje zavést koncept uhlíkového rozpočtu do právních předpisů EU. Hlasování na plenárním zasedání ve Štrasburku proběhne v lednu.

Evropská komise

• Evropská komise dne 7. 12 2017 vyzvala Českou republiku a Kypr aby zajistily správné provedení a uplatňování směrnice o elektřině (směrnice 2009/72/ES) a směrnice o plynu (směrnice 2009/73/ES). Tyto směrnice jsou součástí třetího energetického balíčku a obsahují právní ustanovení, jež jsou klíčová pro správné fungování energetických trhů.
•  Evropská komise dne 7. 12. 2017 vyzvala Českou republiku, aby se zabývala zbývajícími případy nesouladu s právními předpisy EU o posuzování vlivů na životní prostředí (EIA; směrnice 2011/92/EU). Komise zahájila formální řízení ve věci nesplnění povinnosti v dubnu 2013. Většinu záležitostí, na něž Komise upozornila, české orgány v roce 2015 vyřešily. Podle Komise však zůstává řada nedořešených problémů:  Česká právní úprava opomíjí projekty, které dosud nebyly provedeny, prošly zjišťovacím řízením před 1. dubnem 2015, nebo před získáním povolení doznaly změn. Kromě toho u těchto projektů není zajištěn přístup ke spravedlnosti, jak to požaduje směrnice. České orgány mají nyní dva měsíce na to, aby odpověděly, jakým způsobem zjednají nápravu. Pokud tak neučiní, může se Komise rozhodnout, že věc České republiky předloží Soudnímu dvoru EU.
• Evropská komise předložila dne 6. 12. 2017 akční plán prohloubení evropské hospodářské a měnové unie. Kromě konkrétních kroků, které by podle EK měly být realizovány v zájmu upevnění společné měny a posílení stability eurozóny během příštích 18 měsíců, navrhuje zároveň také několik nových iniciativ. K nejdůležitějším patří návrhy: 1) legislativní návrh na zřízení Evropského měnového fondu (EMF), který by vycházel z existujícího mechanismu stability (ESM); 2) legislativní návrh na začlenění zásadních prvků Smlouvy o stabilitě, koordinaci a správě do právního rámce EU; 3) sdělení o nových rozpočtových nástrojích pro stabilitu eurozóny; 4) sdělení ohledně zřízení funkce evropského ministra hospodářství a financí, který by mj. byl současně předsedou Euroskupiny. Uvedené kroky by musely nejprve schválit EP a Rada EU. EK přitom navrhuje, aby většinu těchto návrhů přijaly nejpozději do poloviny roku 2019.