Evropský parlament

• Evropský parlament na plenárním zasedání ve Štrasburku dne 6. 2. 2018 formálně přijal reformu EU ETS na období 2021 – 2030. Europoslanci většinově (535 pro, 104 proti a 39 se zdrželo hlasování) přijali předběžnou dohodu z 9. 11. 2017, kterou v rámci trialogu uzavřely evropské instituce –  Rada, Parlament a Komise.

Evropská komise

• Evropská komise přijala dne 6. 2. 2018 strategii pro „přesvědčivou perspektivu rozšíření pro západní Balkán a větší angažovanost EU v tomto regionu“. Strategie vymezuje priority a oblasti užší spolupráce s cílem vyřešit konkrétní výzvy, s nimiž se západní Balkán potýká, zejména nutnost zásadních reforem a navázání dobrých sousedských vztahů. Komise představila šest stěžejních iniciativ – konkrétních opatření, jež v následujících letech podnikne EU na podporu transformace západního Balkánu v oblastech společného zájmu. Jedná se například o iniciativy pro upevnění právního státu, posílení spolupráce v oblasti bezpečnosti a migrace, rozšíření energetické unie EU na západní Balkán či snížení poplatků za roaming a zavedení širokopásmového připojení v regionu
• Evropská komise dne 7. 2. 2018 schválila v rámci pravidel veřejné podpory EU kapacitní mechanismy pro výrobu elektřiny. Rozhodnutí se týká šesti zemí EU, konkrétně: Belgie, Francie, Německa, Itálie, Polska a Řecka, tj. více než poloviny obyvatel EU. Komise došla k závěru, že jejich využívání v principu odpovídá platným pravidlům EU o veřejné podpoře, protože přispívají k zajištění bezpečnosti dodávek elektrického proudu. K nezbytným podmínkám dále patří, aby využití kapacitních mechanismů bylo časově omezené, v zájmu spotřebitelů a při zachování tržních principů a ochraně jednotného trhu s energií. Tomu dle názoru EK plně odpovídá využití kapacitních mechanismů v případě mimořádných událostí jako strategické rezervy (Belgie, Německo), případně pro překonání strukturálních problémů trhu s elektřinou u celo-tržních mechanismů (Itálie, Polsko) či při stimulaci flexibilní poptávky v dlouhodobém horizontu, s cílem poptávku snížit (Francie, Řecko).

Ostatní

• Zástupci konzervativní unie CDU/CSU a sociálních demokratů SPD uzavřely dne 7. 2. 2018 úspěšně rozhovory o budoucí spolkové vládě. V Německu tak bude nadále pokračovat velká koalice vedená kancléřkou A. Merkelovou. Ke klíčovým tématům při jednání patřily i otázky ohledně energetiky a klimatu. Na základě dohody, která zahrnuje také obsazení jednotlivých ministerstev, lze předpokládat, že bez zásadních změn zůstane i současná německá politika v obou resortech. Ministerstvo hospodářství, pod které spadá energetika, má převzít P. Altmeier (CDU) a jako ministryně životního prostředí by měla zůstat nadále B. Hendricksová (SPD). Koalice plánuje zvýšení podílu obnovitelných zdrojů energie při výrobě elektřiny až na 65 % do roku 2030. Zároveň bude klást důraz na rozšíření a modernizaci přenosových sítí, přičemž Německo má zájem nedělit nabídkovou zónou.