Cs
Obchodní války a prohlubující se problémy životního prostředí jsou v roce 2019 větší hrozbou než terorismus. Roste napětí mezi globalizací světové ekonomiky a nacionalismem světové politiky, uvádí to letošní zpráva Global Risks Report 2019, kterou vydalo Světové ekonomické fórum (WEF).
Problémy s duševním zdravím má celosvětově zhruba 700 milionů lidí. Zejména v průmyslových zemích se zvyšuje počet obyvatel, kteří se cítí osaměle, jsou nešťastní, zažívají deprese. Současně u nich narůstá hněv. Situace dosáhla takových rozměrů, že na ni jako na jedno z globálních rizik poukazuje letošní zpráva Global Risks Report 2019. Vydalo ji Světové ekonomické fórum (WEF) před zasedáním ve švýcarském Davosu 22. ledna 2019. Jako každoročně se ho účastní více než 3 000 vrcholných politiků, zástupců mezinárodních a neziskových organizací a šéfů největších firem.
Důsledkem problémů s duševním zdravím jsou obrovské finanční náklady, sociální a politické napětí. Ve světě stále rozčilenějších lidí se zvyšuje pravděpodobnost nepředvídatelných výsledků voleb a sociálních nepokojů.
Zpráva poukazuje na nové biotechnologie slibující pokrok, současně zmiňuje riziko stoupajících obav lidí z dohledu a kontroly, a to i s ohledem např. na vytvoření prvních geneticky modifikovaných dětí. Upozorňuje na pokles „psychologického a emocionálního blahobytu“, což má nepříznivý dopad na sociální soudržnost, politiku a vztah k přírodě.
Enviromentální rizika
Mezi nejvýznamnějšími globálními riziky pro příštích deset let jsou problémy životního prostředí. S ohledem na lesní požáry, povodně, tsunami a emise skleníkových plynů to není překvapivé. Odborníci se shodují v tom, že v závislosti na regionu musí být investováno do ochrany proti bouřím, tsunami nebo stoupající hladině moře. Naopak, klesající hladiny podzemní vody způsobují, že zásobování vodou v mnoha velkých městech je obtížné a nákladné. Zpráva upozorňuje na selhání politiky v souvislosti s problémy životního prostředí, tedy i v otázce snižování emisí CO2.
„V letošní i loňské zprávě zřetelně vystupují do popředí rizika v environmentální oblasti. Zvyšuje se riziko neplnění mezinárodní klimatické dohody z Paříže,“ uvedl Petr J. Kalaš, viceprezident České podnikatelské rady pro udržitelný rozvoj (Czech BCSD). Radu spoluzakládala Česká manažerská asociace.
Co se týká České republiky, riziko dlouhodobě extrémního počasí není tak pravděpodobné, jako v Asii nebo Americe. Přírodní katastrofy jako jsou povodně a vichřice mezi lokální rizika patřit budou. V roce 2018 se jako akutní riziko projevilo teplé počasí a části území v ČR byly v letních měsících ohrožovány nedostatkem vody.
Sílící rizika, nedostatečná spolupráce
Zpráva upozorňuje na to, že nikdy nebyla potřeba spolupráce a multidisciplinárního přístupu k řešení globálních problémů naléhavější než nyní. Vzájemná spolupráce je však nedostatečná. „Bez efektivnější spolupráce k řešení globálních problémů se posouváme k propasti,“ komentuje výkonný ředitel České manažerské asociace Ivo Gajdoš.
Svět stojí před rostoucím počtem komplexních a propojených výzev, což se týká zpomalení globálního růstu a přetrvávání ekonomické nerovnosti, pokračují změny klimatu, zvyšuje se geopolitické napětí a zrychlují se tempa 4. průmyslové revoluce. Současně zažíváme nárůst napětí, protekcionismus a obchodní konflikty.
Nejvíce odborníci sestavující Global Risks Report 2019 očekávají, že vzroste ekonomické napětí (91 procent), dojde k oslabení multilaterálního obchodu (88 procent) a rozšíří se politické boje mezi světovými mocnostmi (88 procent). Pouze 20 procent se domnívá, že je v letošním roce pravděpodobný nárůst teroristických útoků.
Velké škody způsobují útoky hackerů a krádeže dat, je to další globální hrozba v příštích deseti letech.
Komentář Petra Kalaše ke Global Risks Report 2019
Viceprezident České podnikatelské rady pro udržitelný rozvoj Czech BCSD Petr J. Kalaš komentuje letošní Global Risks Report 2019, který vydalo Světové ekonomické fórum (WEF) před mezinárodním setkáním v Davosu.
Letošní a již tradiční zpráva představuje obsáhlou reflexi současného vývoje naší planety. Obsahuje aktuální komplexní a vzájemně propojené výzvy globálního světa a zabývá se oblastmi globálních rizik příštích deseti let. Diagnóza planety shromažďuje indikace rostoucí vývojové fragility a rostoucích rizik ekonomických, environmentálních i sociálních. Zpráva ilustruje top 5 globálních rizik jak z hlediska pravděpodobnosti jejich výskytu v příštích deseti letech, tak i z hlediska dopadů na společnost.
Ukazatele rizik z hlediska pravděpodobnosti potvrzují zesilující se trend přírodních rizik. Na špičce jsou výskyty extrémních výkyvů počasí, obavy z nedostatečného plnění mitigačních a adaptačních klimatických opatření a přírodní katastrofy. Nejobávanější rizika z pohledu dopadů zahrnují nebezpečí použití zbraní hromadného ničení, neplnění klimatické dohody, extrémní výkyvy počasí a rostoucí nedostatek vody.
Řada těchto jevů se projevuje i v České republice, což vyžaduje postupnou změnu ustálených postojů s cílem zmenšování dopadů globálních trendů a adaptaci na jejich dopady.
Komentář Viktora Třebického ke Global Risks Report 2019
Viktor Třebický je zástupce nestátní neziskové organizace CI2, která se zaměřuje na udržitelný rozvoj, vzdělávání, publikační činnost a vědu a výzkum. Ke Global Risks Report 2019, v němž mezi pěti globálními riziky jsou tři environmentální na prvních třech místech, připojil svůj komentář.
Naše organizace CI2 se dlouhodobě zabývá riziky, zejména s ohledem na změnu klimatu. Nepřekvapuje mě proto, že enviromentální rizika jsou uváděna na prvních třech místech. Například co se týká kritérií snižování CO2 vyhlášené pařížskou smlouvou, Česká republika v tom není průkopník. Na jednu stranu plníme evropské cíle snížit o 40% emise do roku 2030, oproti roku 1990. Na druhou stranu máme jednu z nejvyšších emisí skleníkových plynů na osobu v Evropě i na světě. Na světě jsou na osobu 4 tuny skleníkových plynů, v ČR to je 10 až 11 tun. Přitom pokud se podíváme na statistiky posledních dvou či tří let, tak emise v ČR rostou. Je to velká výzva pro politiky, firmy a obce, že je třeba dále pokračovat ve snižování emisí. Nejvíce bych pochválil podnikatelský sektor, některé firmy dokonce již směřují k uhlíkové neutralitě.
I v minulém roce environmentální změny měly ve světě měřitelné dopady. Proto jsme koncem ledna uspořádali společně s Czech BCSD seminář k využití docela nového nástroje v ČR, tedy offsetů. Jsou to kompenzace za emise skleníkových plynů. Zejména pro firmy je to důležitý nástroj. Pokud sníží své emise, mohou v další fázi přispívat na projekty, které jsou realizované jinde, což je celý princip tohoto nástroje. Celkově to vede ke snížení emisí.
Česká manažerská asociace (ČMA)
Dobrovolné nezávislé sdružení řídících pracovníků – manažerů. Vznikla v roce 1990 a jejím posláním je působit na rozvíjení odborných schopností manažerů. Přispívá ke zvyšování podnikatelské výkonnosti, konkurenceschopnosti, etiky řízení, kultury vztahů a odpovědného postoje manažerů vůči zákazníkům i společnosti. Ročně pořádá ČMA na 100 akcí, většinou v 16 regionálních a odborných klubech. Je vyhlašovatelem a organizátorem soutěže MANAŽER ROKU. Je spoluzakladatelem České podnikatelské rady pro udržitelný rozvoj Czech BCSD. Letos vstoupí do Evropské asociace manažerů, která sdružuje přes milion manažerů napříč Evropou.
Česká podnikatelská rada pro udržitelný rozvoj (Czech BCSD)
Spolek založený v roce 2012, v němž se sdružují společnosti i jednotlivci, kteří se snaží vytvořit podmínky pro udržitelnou budoucnost v podnikání i životě lidí s ohledem životní prostředí. Cílem je zprostředkovávat aktivní roli podnikatelské sféry na udržitelném růstu české společnosti. Připravovat a realizovat podnikové či sektorové programy a projekty místního a národního charakteru na komerční bázi se zaměřením na propojování cílů udržitelného hospodářského vývoje, zajištění sociálních hodnot a environmentální přijatelnosti u nás. V roce 2015 Czech BCSD vydala strategický dokument VIZE 2050 a jako člen Řídícího výboru Rady vlády pro udržitelný rozvoj se podílela na vypracování Strategického rámce ČR 2030, který byl přijat vládou v roce 2017.
Kontakt pro média
PhDr. Milan Mostýn
Ředitel komunikace a tiskový mluvčí
E-mail: mostyn@cma.cz
Mobil: +420 739 452 816