V e dnech 25. a 26. listopadu proběhlo v německém Görlitzu výroční setkání Evropské uhelné platformy. Diskuse v jednotlivých panelech se zaměřila na úlohu EU a jejích regionů v průběhu transformace energetiky a na specifické otázky spravedlivého přechodu a zajištění nezbytných investic. Mottem Evropské komise přitom je, při transformaci nesmí zůstat nikdo stranou.

Debata zástupců evropských uhelných reginů připomněla rozdílný pohled jednotlivých subjektů v rámci EU na podobu přechodu k čisté energetice. Během prvního dne setkání Uhelné platformy podepsalo 14 uhelných regionů, včetně Karlovarského, Moravskoslezského a Ústeckého kraje, tzv. Görlitzkou deklaraci, ve které požadují, aby v rámci transformace energetického sektoru hrály svou roli také čisté uhelné technologie a lát-kové využití hnědého uhlí. Umožnil by se tak pouze provoz elektráren s technologiemi, které spojují efektivní kontrolu emisí škodlivin se zvýšenou účinností využití paliva a využívání hnědého uhlí v chemickém průmyslu.

Evropská uhelná platforma, která byla založená v roce 2017 s cílem usnadnit dekarbonizaci uhelným a uhlíkově náročným regionům, sdružuje zástupce na úrovni evropské, národní a regionální. Spolupráce probíhá v rámci výměny zkušeností ohledně pilotních projektů a ověřených postupů s ohledem na transformaci dotčených regionů.

Společným tématem je zejména přístup k dostupným finančním prostředkům z existujících evropských fondů a nově vznikajícího Fondu pro spravedlivou transformaci (angl. Just Transition Fund), který bude k dispozici v rámci příštího rozpočtu EU na období 2021 až 2027. Kritéria pro čerpání z tohoto fondu jsou v současné době předmětem jednání v evropských institucích (více viz říjnový bulletin Energetika v EU). Předpokládá se, že nová Evropská komise zveřejní první návrh ohledně jeho podoby dne 11. prosince spolu se sdělením o Zelené dohodě pro Evropu (Green Deal), tj. těsně před zasedáním Evropské rady, která má na programu jednání o dlouhodobé strategii EU v oblasti klimatu, dosažení klimatické neutrality do roku 2050 a další kolo výměny názorů o podobě příštího finančního rámce.

V této souvislosti je diskutovaný návrh na finanční podporu spravedlivé transformace vnímán jako podnět pro změnu postoje České republiky, Maďarska a Polska, které nesouhlasily s přístupem velké většiny členských států při červnové Evropské radě, aby neutrality z hlediska změny klimatu bylo dosaženo do roku 2050.

Zdroj: Bulletin Energetika > EU