Dne 11. prosince představila předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová v Evropském parlamentu komplexní plán revize EU politik, který má Evropu nasměrovat k udržitelné budoucnosti. Komise ve sdělení Zelená dohoda pro Evropu předkládá novou strategii udržitelného rozvoje, přičemž hledá rovnováhu mezi ambiciózními cíli zelené politiky a zajištěním modelu inkluzivního růstu.

Návrh Komise se vztahuje na všechna odvětví hospodářství, včetně energetiky, dopravy, potravinářství a zemědělství, průmyslových odvětví jako je např. ocelářství a výroba cementu, stavebnictví či komunikačních technologií. Sdělení Zelená dohoda pro Evropu nastiňuje harmonogram celé řady legislativních i nelegislativních iniciativ pro nadcházející období.

Zelená dohoda pro Evropu předpokládá navýšení klimatických ambicí EU do roku 2030 a 2050. V návaznosti na dlouhodobou strategii 2050 z listopadu 2018 Komise nyní hodlá zajistit nezvratnost procesu, poskytnout investorům předvídatelnost a jasně stanovit podmínky pro spravedlivou transformaci. Do března příštího roku předloží právní rámec pro klima (Climate Law), který do legislativy zakotví cíl klimatické neutrality do roku 2050. Příští rok v létě předloží komplexní plán na zvýšení evropského cíle snižování emisí skleníkových plynů do roku 2030, a to na nejméně 50 % až 55 % (ze současných 40 %) oproti roku 1990. V této souvislosti Komise posoudí ambice vnitrostátních klimatickoenergetických plánů a zváží vytvoření dalších nástrojů, které by odstranily případný rozdíl mezi národními závazky a ambicemi na úrovni EU. Při aktualizaci vnitrostátních plánů v roce 2023 by členské státy měly zohlednit nové klimatické ambice.

S cílem dosáhnout dodatečných snížení emisí skleníkových plynů Komise do června 2021 přezkoumá a v případě potřeby navrhne revizi všech relevantních legislativních opatření, včetně revize směrnice o EU ETS, směrnic o energetické účinnosti a obnovitelných zdrojích energie, nařízení LULUCF či směrnice o zdanění energetických produktů a elektřiny z roku 2003. (Více o změně hlasování v Radě v oblasti zdanění energií viz bulletin Energetika v EU zde a zde).

S navyšováním klimatických ambicí se zvyšuje i pravděpodobnost tzv. úniku uhlíku (carbon leakage). Proto, pokud se ostatní globální znečišťovatelé nepřipojí k ambiciózní klimatické politice EU, navrhne Komise do konce roku 2021 pro vybrané sektory přeshraniční mechanismus kompenzačních opatření v souvislosti s uhlíkem. Takové opatření by muselo být v souladu s pravidly WTO a dalšími mezinárodními závazky EU a v zásadě by bylo alternativou některým opatřením v rámci EU ETS jako je např. bezplatné přidělování emisích povolenek.

V oblasti energetiky klade Komise důraz na energetickou účinnost, chytrou integraci obnovitelných zdrojů energie, postupné ukončování výroby energie z uhlí, dekarbonizaci plynu, zvýšení produkce větrné energie na moři či regionální spolupráci mezi členskými státy. Během roku 2020 předloží strategii pro chytrou integraci v sektoru energetiky, strategii pro větrné elektrárny na moři a revizi nařízení TENE s cílem intenzivní podpory zavádění inovativních technologií jako jsou chytré sítě, skladování energie, vodíkové hospodářství či technologie CCS. Zásadní podmínkou pro zajištění spotřebitelsky dostupné energie a bezpečných dodávek je plně integrovaný, propojený a digitalizovaný trh s energií, při současném respektování technologické neutrality.

V souvislosti s energetickou účinností zaměřuje Komise pozornost na sektor stavebnictví, konkrétně na budovy a jejich energetickou náročnost. Během příštího roku zahájí iniciativu pro renovace (Renovation wave) pro sektor stavebnictví. Zároveň bude důsledně vymáhat právní předpisy týkající se energetické náročnosti budov a zváží začlenění emisí z budov do schématu EU ETS. Rovněž bude usilovat o odstranění vnitrostátních regulačních překážek, které brání investicím do energetické účinnosti v budovách s více vlastníky a v pronajatých budovách.

Zdroj: Bulletin Energetika > EU