Naplnění cílů Zelené dohody pro Evropu bude vyžadovat rozsáhlé investice. Podle odhadů Komise si jenom dosažení současných klimatických cílů do roku 2030 vyžádá dodatečné investice ve výši 260 miliard eur ročně.

V rámci sdělení Zelená dohoda pro Evropu nabízí Komise různé nástroje a iniciativy pro nasměrování veřejných finančních prostředků i soukromých investic do zelených aktivit a zajištění sociálně spravedlivé transformace.

S cílem mobilizovat potřebné prostředky ve veřejném i soukromém sektoru předloží Komise počátkem příštího roku investiční plán pro udržitelnou Evropu, který cíleně podpoří financování udržitelných projektů. Jeho součástí bude i mechanismus pro spravedlivou transformaci. Komise zároveň podpoří transformaci části aktivit Evropské investiční banky (EIB) na Evropskou klimatickou banku. EIB si již stanovila, že do roku 2025 zvýší podíl financování opatření v oblasti klimatu a udržitelnosti životního prostředí ze současných 25 % na 50 %.

Značný důraz klade Komise na zelené nastavení příštího víceletého finančního rámce na období 2021 až 2027 a navrhuje, aby na opatření v oblasti klimatu bylo vyhrazeno 25 % rozpočtu napříč programy. Přičemž pro relevantní programy navrhuje specifické cíle pro podíl zelených prostředků. Např. v rámci fondu InvestEU navrhuje, aby 30 % prostředků směřovalo na opatření v oblasti klimatu. Zároveň dává ke zvážení zavedení nových vlastních zdrojů založených na příjmech z EU ETS (20 % z výnosů) a příspěvku vypočteného podle množství nerecyklovaných plastových obalů.

Kromě toho hodlá Evropská komise v rámci revize EU ETS přezkoumat úlohu inovačního a modernizačního fondu, a to s ambicí posílení jejich role při zavádění inovativních a klimaticky neutrálních řešení. Dále zváží přidělení dodatečných příjmů z povolenek do rozpočtu EU s cílem posílit financování spravedlivé transformace.

Na podzim roku 2020 předloží Komise novou strategii udržitelného financování. V souvislosti se soukromým sektorem, který vnímá jako klíčový pro zelené investice, hodlá dále posilovat principy udržitelného financování a začlenit udržitelnost do rámce správy a řízení společností. Ty by do budoucna měly nad krátkodobou finanční výkonností upřednostnit dlouhodobý rozvoj a aspekt udržitelnosti. Zároveň Komise hodlá revidovat směrnici o nefinančním reportingu s cílem zvýšit úroveň zveřejňování údajů (společnostmi i finančními institucemi) o klimatu a životním prostředí. V neposlední řadě se Komise chystá integrovat klimatická a environmentální rizika do finančního systému, tj. lépe začlenit tato rizika do rámce obezřetnosti EU a posoudit vhodnost současných kapitálových požadavků na zelená aktiva.
Pozornost věnuje Komise i národním rozpočtům. V rámci správy ekonomických záležitostí hodlá spolupracovat se členskými státy při prověřování postupů v souvislosti s vnitrostátními rozpočty a nasměrováním veřejných investic, spotřeby a daní na ekologické priority.

V neposlední řadě Komise chystá revizi pokynů pro státní podporu, včetně pokynů v oblasti životního prostředí a energetiky. Jejich revizi, v souladu s cíli Zelené dohody pro Evropu, provede do roku 2021.

Zdroj: Bulletin Energetika > EU