V Zelené dohodě pro Evropu oznámila Evropská komise, že v rámci investičního plánu pro udržitelnou Evropu, navrhne mechanismus pro spravedlivou transformaci, a to včetně Fondu pro spravedlivou transformaci.

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová avizovala, že mechanismus, na který uplatní multiplikační efekt Junckerova plánu, by měl v příštím rozpočtovém období 2021 až 2027 aktivovat veřejné i soukromé investice v objemu 100 miliard eur. K dispozici budou vyhrazené finanční prostředky víceletého finančního rámce EU, a to nad rámec již existujících relevantních programů a fondů, jako jsou Evropský fond pro regionální rozvoj (ERDF) a Evropský sociální fond (ESF+). Návrh konkrétní podoby Fondu pro spravedlivou transformaci představí Komise spolu s investičním plánem v lednu 2020. Podpořit investice přislíbila Evropská investiční banka (EIB), přičemž by formou půjček a záruk mohla financovat až 75 % nákladů na oprávněné projekty. Zároveň komise hodlá zkoumat další zdroje, které by mohly být mobilizovány.

Členské státy a regiony mají v souvislosti s transformací různou výchozí situaci, případně schopnost či možnost se přizpůsobit. Proto bude mechanismus spravedlivého přechodu zaměřen na regiony a odvětví, která jsou transformací nejvíce postiženy, protože závisí na fosilních palivech nebo na procesech náročných na uhlík. Finanční prostředky budou určeny na přechod na nízkouhlíkové činnosti, programy rekvalifikace, vytváření nových pracovních míst nebo energeticky úsporné bydlení.

Na konkrétní podobu návrhu a výši alokovaných prostředků čeká Polsko, které na prosincové Evropské radě jako jediný členský stát, nepodpořilo klimatickou neutralitu do roku 2050. Evropský parlament požaduje, aby finanční prostředky vyhrazené na Fond pro spravedlivou transformaci byly přiřazeny nad rámec původního návrhu víceletého finančního rámce (návrh Komise ve výši 1 135 miliard eur v prostředcích na závazky, což odpovídá 1,11 % HND EU – více viz bulletin Energetika v EU z května 2018). Na druhé straně čistí plátci, mezi které patří Německo, Švédsko či Nizozemsko se navyšování rozpočtu brání, usilují o rozpočet, který nepřesáhne 1 % HND EU a nepřijali kompromisní návrh finského předsednictví ve výši 1,07 % HND EU. S finským návrhem však nesouhlasí ani čistí příjemci, ani Evropský parlament s argumentem, že takový rozpočet nezajistí dostatek finančních prostředků na dosažení cílů z Pařížské dohody a realizaci nové strategie udržitelného rozvoje prezentované v Zelené dohodě pro Evropu.

Zdroj: Bulletin Energetika > EU