S příchodem nového roku se předsednictví v Radě na půl roku ujalo poprvé v historii Chorvatsko, poslední současný člen Evropské unie, který tuto úlohu nikdy nezastával. Priority a očekávání, spojené s předsednictvím čtyřmilionové země na pobřeží Jaderského moře, která je řadě našich občanů velmi blízká, jsou námětem dnešního článku.

Jaké jsou hlavní cíle Chorvatského předsednictví?

Chorvatsko, které je členem Unie od roku 2013 a které ve stále poměrně nedávné minulosti zažívalo divoké, krvavé období, má šanci prezentovat světu sílu evropského projektu v praxi. Jeho předsednictví se zaštiťuje mottem „Silná Evropa ve světě výzev“. V předmluvě oficiálního programu Chorvati zmiňují, že přebírají předsednictví v období změn, reprezentovaných novou Komisí a odchodem Spojeného království z EU. Za největší výzvy pak označili poměrně pestrou směsici, obsahující nerovný ekonomický rozvoj, klimatickou změnu, nárůst migrace, šíření dezinformací a rostoucí populismus. Program je tentokrát rozdělen na čtyři hlavní témata spíše než specifické oblasti: (1) Evropa, která se rozvíjí, (2) Evropa, která spojuje, (3) Evropa, která chrání a (4) Vlivná Evropa. Jak sami Chorvati správně naznačují, program byl do značné míry ovlivněn vznikem nové Komise, s jejímž prioritami chce být sladěn.

Jaké úkoly obsahují čtyři hlavní témata programu předsednictví?

První část, téma „rozvíjející se Evropy“, si klade za cíl přispět k vyváženému a udržitelnému rozvoji Unie a jejich členských států. Tato kapitola obsahuje již konkrétněji zaměřené úkoly: Vyrovnaný regionální rozvoj, Ochrana životního prostředí a boj s klimatickou změnou, Posilování konkurenceschopnosti a dovedností a Spokojenější a vitálnější společnost. Druhý okruh programu je věnován snaze o propojení ekonomiky a využití potenciálu, který nabízí. „Evropa, která spojuje“, znamená v chorvatském programu především tyto v širším slova smyslu „síťové“ oblasti: Jednotný evropský dopravní prostor, Vysoce kvalitní a bezpečná datová infrastruktura, Integrovaný energetický trh a Silnější spojení mezi obyvateli Unie. Třetí díl programu má cíl zcela konkrétní a jednoznačný. Je jím bezpečnější Unie a její obyvatelé. Výmluvné jsou i názvy podkapitol – Posilování vnitřní bezpečnosti, Obsáhlá a udržitelná migrační politika, Obrana svobody a demokracie a Posilování odolnosti vůči hybridním hrozbám. Překvapivý není ani obsah poslední podkapitoly, zacílený na místo Evropské unie ve světě. Podkapitoly nesou názvy Vedoucí mezinárodní hráč, Globální partner, Poskytovatel bezpečí a jako poslední pak asi nejautentičtější z nich (vzhledem k tomu, že Radě předsedá Chorvatsko) s názvem Garant pokroku a stability v jihovýchodní Evropě.

Jaké místo zaujímá v programu energetika?

Energetika má v programu předsednictví vlastní podkapitolu v rámci sekce, týkající se „propojené“ ekonomiky. Chorvati chtějí především navázat na všechny své předchůdce a pokračovat v budování Energetické unie. Dalším bodem, který je dlouhodobý a společný všem předsedajícím zemím v minulosti, je posilování energetické bezpečnosti. Chorvatsko chce tohoto cíle dosahovat prostřednictvím budování energetické infrastruktury a diverzifikace zdrojů, včetně začlenění energie z obnovitelných a nízkouhlíkových zdrojů. Regionálním specifikem pak je až třetí bod, kdy chce předsedající země přispět k podpoře úlohy a potenciálu evropských ostrovů v přechodu na čistou energii. Logicky se energetiky týkají rovněž závazky vůči zlepšení životního prostředí. Chorvati chtějí pokračovat v diskuzi o zelené Evropě a také přispět k efektivní a ambiciózní implementaci Pařížské dohody. S tím úzce souvisí zejména přechod na nízkouhlíkovou oběhovou ekonomiku. Jak vidno, žádný úkrok od současných trendů cílení energetické politiky směrem k boji s klimatickou změnou chorvatské předsednictví nechystá.

Zdroj: Bulletin Energetika > EU