K onsorcium Enefirst v únoru zveřejnilo zprávu výzkumného projektu, který se zabývá vývojem principu energetické účinnosti v první řadě (E1st) a jeho definicí. Jedná se o první etapu projektu Enefirst.

Cílem projektu, financovaného v rámci programu Horizont 2020, je určit oblasti, ve kterých bude mít uplatnění zásady E1st největší dopad v kontextu energetického systému. Partneři projektu se v této první publikaci zaměřili na jasné a komplexní vymezení zásady E1st. Posuzovali zejména zdroje na straně poptávky, využití energie v budovách či související dopady na energetické systémy. V další fázi projektu hodlá konsorcium provést ekonomickou analýzu a posoudit kvantitativní dopady zásady E1st na evropský energetický systém. Projekt by měl poskytnout konkrétní doporučení, včetně přehledu osvědčených postupů, jak investorům, tak politikům s rozhodovací pravomocí. Evropská komise v souvislosti s energetickou účinností hodlá na podzim letošního roku předložit iniciativu renovační vlna veřejných i soukromých budov.

Energetická účinnost je v EU považovaná za samostatný zdroj energie. V rámci balíčku Čistá energie pro všechny Evropany (směrnice o energetické účinnosti) si EU do roku 2030 stanovila indikativní cíl pro energetickou účinnost ve výši 32,5 %. Členské státy předložily návrhy svých vnitrostátních cílů na konci roku 2018. V červnu minulého roku Evropská komise provedla jejich hodnocení. V oblasti energetické účinnosti došla k závěru, že rozdíl mezi cílem na úrovni EU a navrhovanými souhrnnými příspěvky je 6,2procentního bodu (pokud se bere v úvahu primární spotřeba) a členským státům, jejichž příspěvky byly hodnoceny jako nedostačující (vč. ČR), doporučila, aby zvýšily úroveň ambicí. Konečná verze vnitrostátních plánů měla být předložena do konce roku 2019. Začátkem února však Komise konstatovala, že osm členských zemí tuto povinnost stále nesplnilo. Seznam předložených vnitrostátních plánů zde.

Zdroj: ENERGETIK EU 02/2020