Cs
Češi hledají cestu a věří si: „Ekonomicky je to průšvih. Ale nějak to dáme, jako vždycky.“
Sonda Ipsosu do života českých domácností v době koronaviru
Epidemie koronaviru zasáhla společnost nevídaným způsobem. Lidé mají z nákazy respekt, zdraví staví na první místo, zároveň se však obávají ekonomických dopadů nouzového stavu. Každý hledá svoji cestu, jak se se situací co nejlépe vyrovnat. Agentura Ipsos ve spolupráci s Českou spořitelnou realizovala ve dnech 19. – 23. března 2020 sondu do života českých domácností v době koronaviru. Metodou online hloubkových rozhovorů bylo identifikováno několik základních strategií, které lidé volí, aby se se situací lépe vypořádali.
Jak se Čechům žije v době karantény?
Z individuálních rozhovorů se zástupci různých cílových skupin vyplývá, že lidé mají z nákazy respekt, ale nepropadají panice. Shodují se, že zdraví je na prvním místě, obávají se však ekonomických dopadů nouzového stavu – to je jedna z hlavních obav, kterou lidé pociťují. Reálné dopady v podobě nižších příjmů či přímo výpadku příjmů jim komplikují život již nyní.
Přesto, nebo právě proto, hledají způsoby, jak se se situací vyrovnat a zachovat si pozitivní energii. „Lidé zjišťují, že těsnější kontakt s rodinou a nezbytné zklidnění životního tempa s sebou nesou i řadu dobrých zkušeností. Silně si uvědomují význam rodiny a vztahů s blízkými. Oceňují vlnu solidarity, kterou situace přinesla. Z domácího šití roušek nejen pro sebe, ale i pro další potřebné, se stal národní fenomén, který propojuje různé sociální skupiny a komunity,“ říká k výzkumu Eva Veisová, vedoucí oddělení kvalitativního výzkumu Ipsos.
Výzkum agentury Ipsos odhalil šest hlavních strategií v českých domácnostech a rodinách:
„Podporujeme se.“, „Voláme si.“, „Dává mi to čas na věci, které jsem dlouho odkládala.“, „Jíme zdravěji.“, „Platíme hygienicky, kartou.“ a „Je důležité držet si rezervy.“.
Detailní strategie, které lidé volí, jsou popsány níže v textu.
Finanční strategie domácností
Bezkontaktní placení i správu financí přes internetové či mobilní bankovnictví mají lidé poměrně zažité. Doporučení využívat tyto prostředky kvůli snížení rizika nákazy jim tedy situaci nijak nekomplikuje, využívají je stejně jako obvykle. Oceňují také komunikaci banky, která jim posílá aktuální informace například do mobilního bankovnictví, posiluje to pocit, že jsou s bankou v intenzívnějším kontaktu než dosud.
„V meziročním srovnání evidujeme třetinový nárůst objemu plateb kartou na internetových obchodech. Roste nejen počet nákupů v e-shopech, ale zvyšuje se i suma, kterou klienti za jeden nákup utratí. Nejvíce se snížily platební transakce v zahraničí a nejvíce narostl zájem o nákup potravin, léků a drogerie,“ říká Jan Hailich, manažer platebních řešení v České spořitelně a dodává: „Zvyšuje se i podíl klientů, kteří pro placení u obchodníka využívají bezkontaktní způsob placení před platbou hotovosti. Přes 40 % plateb provedou naši klienti plastovou platební kartou nebo zdigitalizovanou kartou v mobilním telefonu pomocí služby Apple Pay či Google Pay. Od začátku roku se více než ztrojnásobil zájem o placení pomocí služby Google Pay a aktuálně při placení mobilní telefon využívá více než 250 tisíc klientů.“
Pro transfer volných finančních prostředků plánují konzervativní zákazníci nadále využívat zejména spořicí účet. Zkušenější investoři vidí v současné situaci příležitost, jakmile se stane situace přehlednější, plánují více investovat.
„Důležité je nyní nepropadat panice, protože propady světových trhů jsou zcela přirozený a opakující se jev. Jsou-li trhy i několik let po sobě v útlumu a klesají-li, neznamená to nic jiného, než že za pár měsíců zase začnou stoupat. Z tohoto pohledu je nyní vhodná doba pro nové investice,“ dodává Ján Hájek, portfolio manažera podílového fondu Top Stocks České spořitelny.
Domácnosti své výdaje zatím nijak drasticky neomezují, pomalu se však připravují na úspornější režim. Plánované investiční záměry buď omezují, nebo rovnou odkládají.
Finančně stabilizované domácnosti s hypotékou se neschopnosti splácet neobávají. Zatím. Případný delší výpadek příjmů by se lidé snažili řešit aktivním hledáním přivýdělku či brigádou, případně kreditní kartou. Neuvážený spotřebitelský úvěr neplánují. Lidé si zároveň velmi uvědomují, jak je důležité dobře hospodařit s penězi a mít finanční rezervy pro nečekané situace.
Značky, které pomáhají
Lidé vnímají a velmi oceňují aktivity malých firem a jednotlivců, kteří nabízejí pomoc při dodávkách chybějícího ochranného materiálu. Oceňují také aktivity dalších subjektů, např. České televize – spuštění pořadu UčíTelka, mobilních operátorů – neomezené tarify, nebo bank – odklad splátek půjček a hypoték.
Doba postkoronavirová
Lidé očekávají výrazný pokles ekonomiky, růst nezaměstnanosti i omezení pracovní nabídky. Zůstávají však více méně optimisté. Češi sami sebe vnímají jako národ, který má velký potenciál postavit se znovu na nohy. Přesto však lidé očekávají pomoc státu a také velkých firem, které by mohly ze svého zisku saturovat část sociální podpory.
Optimismus lidem také dodává historický odkaz těžkých zkoušek českého národa (40 let komunismu, ničivé záplavy, finanční krize). Díky tomu věří: „Nějak se s tím vypořádáme, jako vždycky.“
Sonda do života českých domácností v době koronaviru
Z analýzy online hloubkových rozhovorů vyplynuly následující strategie – přístupy, které lidé volí, aby se se situací snáze vyrovnali. Lidé mohou volit více strategií, různě je kombinovat, někdo nemusí volit žádnou ze strategií
Strategie 1: „Všichni se podporujeme navzájem!“
Solidarita, pospolitost. Lidé se k sobě lépe chovají – a zjišťují, že to je možná vůbec ta nejsilnější zbraň v době pandemie. Starost o starší a slabší, podpora nejvytíženějších profesí, pomocná ruka, kterou mladší nabídli seniorům – to jsou prozatímní pilíře posilujícího pocitu, že jsme v tom všichni společně. Z domácího šití roušek (nejen pro vlastní potřebu, ale i pro sousedy, známé – a vlastně pro všechny, kdo roušky potřebují) se právem stal národní fenomén, který propojuje různé sociální skupiny a komunity.
Strategie 2: „Voláme si každý den.“
Karanténa a s ní spojená izolace připomněly lidem potřebu komunikovat se svými blízkými. Postrádají najednou možnost vidět se s příbuznými, kteří bydlí jinde. Dospělé děti pomáhají rodičům, nakupují pro ně a často jim volají (ale správně je nenavštěvují, aby je nevystavili možné nákaze).
Strategie 3: „Dává mi to čas na věci, které jsem dlouho odkládala.“
Omezení společenského života otevírá nečekanou – a leckdy vítanou – možnost konečně se vypořádat s dlouho odkládanými, zanedbanými domácími záležitostmi.
Strategie 4: „Nakonec z toho máme prospěch, protože jíme zdravěji.“
Novou zvyklostí v některých domácnostech je každodenní vaření, které je vnímáno jako pozitivní hodnota pro rodinu – zaručuje totiž zdravější stravu. Odpadly rychlé obědy cestou z jedné schůzky na druhou a jídlo je náhle znovu důležitou součástí života; ne jen nevítanou brzdou práce.
Strategie 5: „Platíme vlastně hygienicky, kartou.“
Hygienická opatření může posílit i to, že lidé jsou již zvyklí platit kartou. Bezkontaktní styk tak přispívá k větší bezpečnosti a přináší lepší pocit. Internetové bankovnictví (které používáme řadu let) jak v desktopové verzi, tak v mobilní aplikaci, je používáno především ke kontrole zůstatků.
Strategie 6: „Uvědomil jsem si, jak je důležité držet si rezervy.“
To je velké poučení do budoucna. Domácnosti zatím finanční výdaje drasticky neomezují, ale pomalu už se přece jen nastavují na úspornější režim. Plánované investiční záměry se buď omezují, nebo rovnou odkládají.
Zdroj: Ipsos, březen 2020
A co Vy osobně či Vaše domácnost?
Metodologická poznámka
Tato zpráva vznikla na základě kvalitativní analýzy 13 hloubkových online rozhovorů se zástupci různých cílových skupin, které odráží odlišnou situaci v období vyhlášení nouzového stavu z důvodu rozšíření koronaviru (Singles z města, v karanténě z důvodu pobytu v ohnisku nákazy; Dinkies z města, zaměstnanec obecně prospěšné společnosti s humanitárními aktivitami; Mladší rodina z města s dětmi školkového i školního věku, práce na plný úvazek i v době nouzového stavu; Starší rodina z menšího města s dětmi školního věku, ovlivněná situací nouzového vztahu – živnost podléhající zákazu provozování; Empty nester z města, musí denně dojíždět do práce i v době nouzového stavu; Empty nester z venkova, zaměstnání podlehlo zákazu výkonu (práce ve firmě, která pozastavila výrobu); Senior v důchodu z menšího města).
Hloubkové rozhovory byly realizovány online v termínu 19. – 23. března 2020, délka rozhovoru byla 45 min.
Informace o Ipsos
Ipsos je výzkumnou technologickou a konzultační společností. Spolupracuje s pobočkami sítě Ipsos
v 90 zemích. Z Prahy řídí projekty po celém světě, sídlí zde Ipsos Mystery Shopping Global Support Centre a vedení Ipsos Central Europe Cluster (ČR, SR, Maďarsko, Rakousko). Ipsos disponuje moderním technickým zázemím pro sběr a zpracování dat a využívá know-how divizí specializovaných na výzkumy značky a komunikace, mapování trhu a segmentaci, zákaznickou zkušenost a kvalitativní výzkum. Ipsos je členem organizací ESOMAR, MSPA, SIMAR a řídí se jejich etickými principy a metodickými pravidly. Dlouhodobě se věnuje tématům CSR a udržitelného rozvoje. Více na www.ipsos.cz.
Kontakt
Markéta Kneblíková
PR Manager
GSM: +420 724 601 242
marketa.kneblikova@ipsos.com