Evropský parlament připravuje svoji pozici k návrhu klimatického zákona, který Komise představila v březnu letošního roku. Příslušným výborem pro vypracování zprávy je Výbor pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin (ENVI). Zpravodajka předkládá ambiciózní návrh na navýšení emisního cíle do roku 2030, zavedení průběžného cíle do roku 2040 či doplnění cíle záporných emisí po roce 2050.

Návrh zprávy předložila zpravodajka, švédská europoslankyně Jytte Gutelandová (S&D), začátkem května, přičemž vycházela z následujících zjištění. S odvoláním na Klimatický věstník EK konstatuje, že v posledním desetiletí byly globálně naměřené teploty nejvyšší a rok 2019 byl vůbec nejteplejším rokem v Evropě. Zpravodajka dochází k závěru, že nastartování transformace nelze odkládat a naléhá, aby Evropa přijala urychlená a rozhodná opatření s cílem významně snížit emise skleníkových plynů. Pokud by se přechod ke klimatické neutralitě odkládal, náklady na její dosažení by se jen zvyšovaly.

Zároveň švédská europoslankyně zdůrazňuje, že transformace musí probíhat ve všech odvětvích a ve všech členských státech a požaduje odpovědnost za dosažení klimatické neutrality do roku 2050 na vnitrostátní úrovni. Konstatuje, že změny budou směřovat k ukončení ekonomiky založené na fosilních palivech a neopomíná připomenout, že úspěšná transformace musí probíhat sociálně spravedlivým způsobem. V zájmu solidarity požaduje, aby při uplatňování mechanismu spravedlivé transformace byly zohledněny rozdílné výchozí pozice členských států.

Co se týká změny emisního cíle EU do roku 2030, navrhuje zpravodajka jeho posílení, a to i nad rámec současné pozice EP. Gutelandová navrhuje 65% snížení emisí ve srovnání s rokem 1990, přičemž europoslanci se v plénu dosud shodli na požadavku navýšení cíle ze současných 40 % na 55 %. Zároveň prosazuje, aby Komise do září 2025 předložila návrh na stanovení průběžného klimatického cíle pro rok 2040, konkrétně snížení emisí v rozmezí 80 až 85 %. Dále pro zajištění kontinuity navrhuje doplnit cíl pro záporné emise po roce 2050 tak, aby se po dosažení klimatické neutrality zajistilo, že pohlcování skleníkových plynů překročí vyprodukované emise, a to jak na úrovni EU, tak současně v každém členském státě.

V souladu se závěry právní služby EP, zpravodajka odmítla návrh Komise stanovit trajektorii snižování emisí prostřednictvím delegovaných aktů, a je toho názoru, že stanovení trajektorie by mělo proběhnout běžným legislativním postupem za účasti Evropského parlamentu a Rady. Dále požaduje, aby Komise předložila legislativní návrh na zavedení uhlíkového rozpočtu EU, který stanoví zbývající celkové množství emisí skleníkových plynů (rozdělených podle hospodářských odvětví), které mohou být vyprodukovány, aniž by byly ohroženy závazky EU podle Pařížské dohody. V neposlední řadě zpravodajka navrhuje vytvoření Evropského panelu pro změnu klimatu (EPCC) s cílem zajistit nezávislý vědecký orgán, který by monitoroval snižování emisí a posuzoval soulad opatření a pokrok při dosahování klimatické neutrality a plnění klimatických závazků. Pozměňovací návrhy ke zprávě lze předložit do 3. června 2020.

Zdroj: ENERGETIKA>EU