C elý svět čelí zcela bezprecedentní výzvě v podobě pandemie nemoci Covid-19, způsobené novým typem koronaviru. Situace, nesrovnatelná s prakticky žádnou celosvětovou událostí z pohledu několika generací, pochopitelně krom jiného zasáhla i trh s elektrickou energií. Mezinárodní energetická agentura (IEA) začala zpracovávat a měsíčně aktualizovat stručný přehled vývoje na tomto trhu, který je námětem aktuálního vydání bulletinu.

Jaký dopad měla na elektrickou energii opatření, spočívající v uzavření světových ekonomik?

Poptávka po elektřině během lockoutu spadla na úroveň, odpovídající obvyklé nedělní spotřebě. Nefungující průmysl a služby byly pouze částečně nahrazeny zvýšením poptávky ze strany domácností. První známky oživení nastaly až v dubnu poté, co došlo ke zmírnění opatření v Itálii a zejména v Německu. Situace se nadále zlepšila v průběhu následujícího měsíce, kdy docházelo k uvolňování v dalších průmyslových zemích, jako je Indie, Francie, Španělsko nebo Spojené království. Ve většině zemí pak byla v červnu hodnota poptávky po elektřině pouze o 10 % nižší než v červnu předchozího roku, v červenci pak v rámci zemí EU byla nižší pouze o 5 % (v Indii dokonce byla takřka totožná). Evropskou výjimkou byla Itálie, kde zůstávala v platnosti přísnější omezení chodu společnosti. Indie na začátku srpna krátce vykázala dokonce vyšší hodnoty než v srpnu roku 2019, ovšem poté se vinou rostoucího počtu nakažených v průmyslových státech Gudžarát a Maháráštra opět propadla pod tuto hodnotu. Dřívější zmrazení ekonomiky v Číně vedlo již v únoru k 13% propadu poptávky po elektřině. Na nízké spotřebě se však podepsala i mírnější zima  IEA na to konto uvádí, že dopad pandemie přispěl k celkové hodnotě 10 %. V květnu již Čína vykázala o 4 % vyšší poptávku než v roce 2019, v tomto případě se opět na růstu podílelo teplejší počasí, ovšem s opačným znaménkem – k nárůstu přispělo četnější používání klimatizace. IEA se domnívá, že reálný výsledek je asi o 1 % nižší poptávka. V červnu a červenci již hodnoty, očištěné od vlivu počasí, zůstávaly vyšší než v roce 2019.

Jak se lockdown podepsal na energetickém mixu?

Zpráva IEA uvádí, že napříč všemi hlavními regiony došlo ke změně energetického mixu směrem k energii z obnovitelných zdrojů (OZE). Jejich výhody spočívají v nízkých provozních nákladech a přednostním přístupu do sítě. Například ve Spojených státech v březnu zůstal primárním zdrojem energie zemní plyn, ovšem OZE výrazně převyšovaly podíl uhelných elektráren od okamžiku, kdy byla zavedena první omezující opatření. Podobná situace v USA vládla i v květnu a červnu, i přes pravidelný pokles energie z větrných elektráren, který je pro toto období typický. V červenci překročil podíl zemního plynu na uspokojování poptávky po elektřině 50% hranici, ale především došlo k návratu energie z uhlí a jádra na předchozí pozice, částečně i kvůli obvyklému poklesu energie z větru a vody. Podíl OZE rostl i v Indii, ale v této zemi si uhelné elektrárny ponechaly svůj dominantní vliv, který se pohybuje okolo 70 %. Obnovitelné zdroje energie rostly například i v Číně, zejména díky výkonu hydroelektráren na obří přehradě Tři soutěsky. Totožná situace panovala i v Evropské unii, kde od února do prvního týdne v červnu týdenní produkce OZE převyšovala výrobu z fosilních paliv. V červnu se zároveň druhým největším zdrojem energie stal zemní plyn, což bylo ovšem částečně způsobeno plánovanou údržbou jaderných elektráren v tomto období. Od druhého týdne v červenci ovšem produkce elektřiny z fosilních paliv opět předstihla OZE, jedním z faktorů byl i červencový pokles výroby elektřiny z větrných elektráren.

Jak si během zmrazené ekonomiky celkově vedly obnovitelné zdroje elektřiny?

Zpráva IEA se zvlášť věnuje vývoji na poli obnovitelných zdrojů energie (OZE). Jak autoři zdůrazňují, výkony OZE závisí na mnoha faktorech, jako jsou povětrnostní podmínky nebo celková poptávka po elektřině. V některých evropských zemích pak OZE během lockdownu zaznamenaly nové rekordy. Jedná se například o Itálii, Španělsko nebo Německo. Podíl OZE na celkovém energetickém mixu obecně rostl, na vysokých hodnotách ovšem zůstal i po zmírnění restriktivních opatření. Obecně například narostla výroba energie z fotovoltaiky. Vlivem příznivého počasí pak v některých týdnech dokonce došlo k poměrně neobvyklé situaci, kdy rostla zároveň produkce solární i větrné energie. Tento jev ovšem pochopitelně nesouvisí s pandemií Covid-19.

A jak se omezení projevila v České republice?

Měsíční přehled IEA nesleduje detailně poměry ve všech státech EU, představu o důsledcích pandemie si však můžeme učinit z údajů, které zveřejnil tuzemský regulátor ERÚ v druhé polovině srpna. Podle čtvrtletní statistické zprávy ERÚ se v prvním čtvrtletí snížila spotřeba o 1 % a výroba o 6,8 % oproti stejnému období loňského roku. Ve druhém čtvrtletí se dopad ještě prohloubil. V případě spotřeby nastal pokles o 9,6 %, výroba pak klesla dokonce o 12 %. V tomto období také klesala spotřeba u všech kategorií odběratelů včetně maloodběratelů – živnostníků, s výjimkou domácností – lidé „doma“ spotřebovali o 1 % více energií. Pokud jde o typy zdrojů, největší pokles nastal u uhelných parních elektráren (v prvním čtvrtletí přes 12 %, ve druhém dokonce o více než 25 %). O téměř 6 % méně elektřiny vyrobily i jaderné elektrárny. Naopak se v obou čtvrtletích zvýšila výroba v paroplynových elektrárnách, a to až o 1/3.

 

Zdroj: www.cez.cz