Souběžně se zprávou o stavu energetické unie zveřejnila Evropská komise i posouzení jednotlivých národních plánů v oblasti energetiky a klimatu (NIKEP) na období 2021 až 2030. Kromě hodnocení vnitrostátních cílů v oblasti klimatu předkládá Komise členským státům i svá doporučení pro efektivní vypracování plánů obnovy s možností čerpání finančních prostředků z nástroje Next Generation EU.

Na základě posouzení českého NIKEP a investičních a reformních priorit v rámci evropského semestru dává Komise České republice ke zvážení, aby se při přípravě plánu obnovy zaměřila na opatření, která podpoří rozvoj obnovitelných zdrojů energie a energetické účinnosti a povedou ke snížení závislosti na uhlí, zvýší flexibilitu sítě, včetně odstranění administrativních překážek, a urychlí renovaci budov. Dále doporučuje podpořit zavádění elektromobility a vodíkových vozidel rozvojem infrastruktury pro alternativní paliva a reformou relevantního zdanění. Investice by měly směřovat také do klíčové železniční infrastruktury a udržitelné příměstské dopravy.

Komise také uvádí (viz tabulka níže) přehled dostupných finančních prostředků pro Českou republiku v rámci příštího víceletého finančního rámce (na období let 2021 – 2027), včetně nástroje Next Generation EU. Mezi další fondy EU relevantní pro provádění plánů NIKEP patří Horizont Evropa, InvestEU, CEF, inovační fond či program LIFE.

Facilita na podporu oživení a odolnosti je jedním z výsledků dohody, které dosáhli členové Evropské rady na svém zasedání ve dnech 17. až 21. července 2020, kde jednali o víceletém finančním rámci EU na období let 2021 – 2027 a dočasném nástroji Next Generation EU. Nová facilita má pomoci zemím Evropské unie zotavit se z následků pandemie a podpořit investice do ekologické a digitální transformace evropské ekonomiky.

Členské státy mohou o podporu žádat formou předložení národních plánů na podporu oživení a odolnosti jako součásti evropského semestru, tedy každoročního cyklu koordinace hospodářských a sociálních politik. Dle aktuálního návrhu nařízení bude plán připraven na roky 2021–2023, s možností revize v roce 2022, kdy bude známa přesná alokace na rok 2023.

O vyplacení podpory bude možné žádat EK vždy dvakrát ročně až do 31. července 2026. Podporu bude EK vyplácet po posouzení splnění domluvených milníků a cílů plánu.

ČR si v rámci nové facility může zažádat o granty ve výši zhruba 6,7 mld. EUR (orientačně 172 mld. CZK). 70 % fondů přitom musí být závazně přiděleno v letech 2021–2022 a zbývajících 30 % nejpozději v roce 2023. Zvýhodněné půjčky (ve výši max. 6,8 % HND) by si ČR mohla vzít až do výše odhadem 15,4 mld. EUR (orientačně víc než 400 mld. CZK). Pro čerpání podpory jsou způsobilá opatření prováděná již od 1. února 2020 (je tedy možné čerpat zpětně za již uskutečněná opatření) do roku 2026.

Strukturální fondy	Společná zemědělská poli-	Facilita na pod-poru oživení	Fond pro spravedlivou trans-	Modernizační fond	Příjmy v rámci EU ETS
19,8	7,9	6,7	1,5	2,8	0,6
Údaje v miliardách eur vychází ze závazků v rámci VFR a NGEU a z průměrných či odhadovaných cen uhlíku.

Návrh plánu obnovy bude po schválení vládou zaslán Evropské komisi k předběžné konzultaci. Následně vznikne finální návrh Národního plánu obnovy České republiky, který bude předložen vládě k odsouhlasení a poté v konečné fázi Evropské komisi, a to ve lhůtě do 30. dubna 2021. Na závěr musí Národní plán obnovy schválit s definitivní platností Rada Evropské unie.

 

Zdroj: www.cez.cz