Hlavní problémy vodního hospodářství v České republice v kontextu s globálním celoplanetárním systémem Země, ale také v rámci zemí Evropského společenství, byly diskutovány na odborné konferenci s názvem „Voda jako strategický faktor konkurenceschopnosti ČR – příležitosti a rizika“. Ta se konala 3. prosince 2014 v prostorách státního podniku Povodí Vltavy a hostila řadu významných mluvčích jako Petra Kubalu, předsedu Svazu vodního hospodářství ČR a generálního ředitele Povodí Vltavy, s.p., Pavla Kafku, prezidenta České podnikatelské rady pro udržitelný rozvoj a České manažerské asociace a mnoho dalších.

[gmedia id=13]

Cílem konference bylo poskytnout pohled na aplikaci vodních zdrojů z jiného úhlu pohledu, především z hlediska bezpečnosti a spolehlivosti v souladu s tezí, že „vývoj dozrál k holistickému či celostnímu chápání bezpečnostního faktoru“. V teoretické oblasti jde o silně multi-, pluri-, inter-disciplinární problém, kde se prolínají poznatky vodního hospodářství, bezpečnostní vědy a krizového řízení.

Proto se v rámci konference objevovalo mnoho zajímavých názorů a poznatků od odborníků, mezi které patřila i Česká podnikatelská rada pro udržitelný rozvoj. Ta vyvinula řadu nástrojů, metodik a zásad, které mají za cíl podpořit cestu udržitelnosti členských firem. Jsou snadno použitelným nástrojem pro společnosti a organizace, které si chtějí zmapovat jejich spotřebu vody a pro posouzení rizik ve vztahu k jejich podnikatelským aktivitám (možno nalézt v dokumentu WBCSD s názvem Global Water Tool Box). Jeden z těchto nástrojů například umožňuje posoudit relativní rizika vody v portfoliu společnosti s cílem upřednostňovat akce s vysokým potenciálem udržitelnosti a odpovědět např. na otázky: Která z míst podnikání jsou v oblastech s nedostatkem vody? Která místa jsou nejvíce ohrožena? Kteří z dodavatelů mohou mít problémy s vodou v roce 2050? Přístup české i světové Podnikatelské rady pro udržitelný rozvoj spočívá především v harmonizaci zájmů ochránců přírody a podnikatelů. Podmínkou této harmonizace je porozumění opírající se hlavně o objektivní informovanost. Tak jedině může dojít k optimalizaci potřeb průmyslu, energetiky a průmyslových zón, které jsou mnohdy širší než by se očekávalo.

„Světový byznys si čím dál více uvědomuje, že nemůže být úspěšný v neúspěšných společnostech. Charitativní činnost je důležitá, ale neřeší nejdůležitější problémy současnosti. K tomu vedou, vedle kvalitního politického vládnutí, především řešení nabízená a realizovaná byznysem v rámci fungování tržní ekonomiky. I proto je důležité, jak zaznělo na nedávné konferenci Rady vlády pro udržitelný rozvoj, mít “nový design trhu”, který podpoří podnikatelské iniciativy tím směrem, který žádá společenská poptávka,“ uvedl Pavel Kafka, prezident Czech BCSD.

V globálním měřítku existují však jisté obavy, že dosavadní pragmatické zkušenosti o způsobu řešení vodohospodářských problémů pomocí diplomacie, hospodářské spolupráce a technických prostředků, jsou téměř vyčerpány. Obnovitelné zdroje sladké vody se totiž v některých oblastech světa blíží k mezní dostupné hranici. Z tohoto omezeného potenciálu vody se tedy postupně stává celosvětové bezpečností téma, jehož vygradování stojí před námi a může v budoucnu přinést velmi zásadní dopady na celou společnost, pokud nevstoupíme na jinou lépe rozjetou loď.