P ředběžné výsledky prezidentských voleb v USA jsou jednoznačné. Vše nasvědčuje tomu, že Joe Biden bude mít na své straně pohodlnou většinu více než 300 volitelů. Dosavadní prezident Donald Trump však vítězství svého protivníka stále neuznává. Konečné rozhodnutí by tak mělo padnout nejpozději 14. prosince, kdy se ve svých státech sejdou volitelé a určí nového amerického prezidenta pro období do roku 2025. Jaké změny přinese výměna na postu nejmocnějšího člověka planety pro energetickou politiku nejmocnějšího státu, pokud se aktuální předpoklady naplní a stane se jím Joe Biden?

Energetika podle Bidena: především boj s klimatickými změnami + nová pracovní místa

V rozsáhlém volebním programu Joe Bidena má energetika výrazný „nadrezortní“ přesah a je tak neoddělitelně spjata na jedné straně s revitalizací boje s klimatickými změnami a na straně druhé s impulsy pro novou ekonomiku včetně vzniku nových pracovních míst. V tom se podobá mnohem více evropskému pojetí energetické politiky nežli politice dosavadního prezidenta. Bidenova vize slibuje „nová průmyslová odvětví“, díky nimž vzniknou nové pracovní příležitosti. Podobně jako politici ze států EU hovoří Biden o 100% čistém energetickém hospodářství jako o příležitosti, nikoli povinnosti. Základní tezí je tak rozchod s Trumpovou politikou odstavení klimatu jako tématu na vedlejší kolej a jeho podporou domácích šampionů „uhlíkové“ produkce. Biden fakticky navazuje na některé kroky Obamova prezidenství – zejména plán pro čistou energii, tzv. Clean Power Plan.

Jaká politická a sektorově specifická opatření slibuje Biden pro samotnou energetiku?

Transformace energetického sektoru v podobě elektrifikace vyššího podílu americké ekonomiky je podle Bidena největším motorem pro tvorbu pracovních míst a ekonomických příležitostí ve 21. století, a to především díky sázce na obnovitelné zdroje. Klesající klasickou produkci mohou například železárny a ocelárny nahradit výrobou pro solární a větrné elektrárny. Potenciál čisté energetiky by se měl rozvíjet prostřednictvím investic do energetické účinnosti, přes zlepšení infrastruktury pro přepravu energií až po vyšší účinnost skladování, to vše především s využitím amerických produktů a pracovních sil. Těmto účelům by měly napomoci i daňové pobídky a inovativní finanční mechanismy, jejichž účelem by mělo být přilákat k investování i soukromé prostředky. Regulatorní podporou bude zavedení technologicky neutrálních standardů pro energetickou účinnost a čistou elektřinu (EECES). Všechny tyto nástroje směřují k hlavnímu cíli: výrobě 100 % bezuhlíkové elektřiny do roku 2035. Pokud jde o infrastrukturu, Biden dává přednost zlepšení účinnosti již existujících sítí před výstavbou nových. Oporou vyšší energetické účinnosti je pak plán na renovaci nejméně 4 miliónů veřejných a komerčních budov a 2 miliónů obydlí s cílem úspory energií a přizpůsobení klimatickým poměrům bytů („weatherizing“).

Jak se dále zapojí Bidenova vláda do boje s klimatickými změnami?

Všeobecně se očekává, že jedním z prvních kroků nového prezidenta bude návrat USA mezi státy Pařížské úmluvy o ochraně klimatu. Pokud jde o klimatické investice, i ty Biden slibuje propojit se vznikem nových ekonomických příležitostí. Například přechod produkce automobilového průmyslu na elektromobily by měla přinést 1 milión nových pracovních míst. Vláda podpoří i kupce nových elektromobilů americké provenience a výrazný nárůst slibuje Biden i v oblasti infrastruktury – v zemi by mělo přibýt na 500.000 nových dobíjecích stanic. Těmito vozidly navíc hodlá vybavit flotily na úrovni jak federálních, tak místních úřadů, v souladu s programem nazvaným „Clean Cars for America“. Velké investice nabízí Biden rovněž do vylepšení železniční sítě, kdysi chlouby USA, jakož i městské dopravy, speciálně v sídlech s více než 100.000 obyvateli. Na inovace spojené s čistou energií slibuje vynaložit na 400 mld. dolarů prostřednictvím veřejných zakázek z federálních zdrojů, rozsah investic do výzkumu v těchto oblastech by měl podle Bidenova týmu překročit program Apollo. Pro splnění amerických cílů v oblasti čisté energie je v plánu vytvoření výzkumné agentury ARPAC, která by měla pomoci vyvíjet mimo jiné malé pokročilé jaderné reaktory, energeticky pasivní budovy nebo účinnější systémy vytápění a klimatizace.

Jakou šanci mají tyto plány na uskutečnění?

Prezident Biden bude mít na co navazovat – Trumpův odpor k dohodě a k boji s klimatickou změnou vůbec zdaleka nesdílely všechny státy USA a četné instituce i velké koncerny vyhlašovaly vlastní iniciativy k naplnění specifických klimatických cílů. V tomto ohledu se tedy vůbec nemusí jednat o otočení kormidla o 180 stupňů. Donaldu Trumpovi se beztak nedařilo příliš radikálně zpomalovat například pokles spotřeby uhlí a mnohé trendy ve vývoj energetického mixu jsou výsledkem spíše přirozeného příklonu nemalé části americké společnosti k novým technologiím. Mezi motivy těchto trendů patří zřejmě i neblahé zkušenosti Američanů s množícími se přírodními katastrofami v podobě obřích požárů či povodní, jimiž země v posledních letech trpí s vyšší frekvencí. Pokud se Bidenovi podaří udržet slibované spojení podpory investic do čistých technologií s využitím práce amerických mozků a rukou, mnohé z programu se může opravdu i díky podpoře občanů a firem uskutečnit. Míra, s jakou se tak stane, bude také záležet na vyjednávání konkrétních opatření se Senátem, který zůstává většinově v rukou Republikánů. Ti mohou naopak fungovat jako tlumič vůči případným pokusům o příliš radikální kroky ze strany extrémního

 

Zdroj: www.cez.cz