E vropská komise představila v polovině prosince novou podobu nařízení, známého pod názvem TEN-E (zkratka pro Transevropské sítě – energetika), které zavedlo spojení zúčastněných stran do regionálních skupin za účelem výběru a pomoci při provádění projektů společného zájmu, propojujících energetické sítě členských států a regiony izolované od evropských energetických trhů a zároveň posilujících existující přeshraniční spojení. Obsah revize je námětem dnešního článku.

Z jakých důvodů Komise navrhuje revizi nařízení TEN-E?

Hlavním cílem této revize je modernizace nařízení, pocházejícího již z roku 2013, a to tak, aby v něm bylo možné zohlednit cíle nových politik, zejména Zelené dohody pro Evropu, a přizpůsobit jej potřebám infrastruktury budoucího využívání čisté energie. TEN-E tak bude více zacíleno na aktualizované cíle v oblasti klimatu a energetiky pro rok 2030 a zároveň již na „konečný“ cíl v podobě klimatické neutrality, tak jak je obsaženo v Zelené dohodě, tedy do roku 2050. Nařízení by mělo rovněž napomoci sektoru přizpůsobit se současnému rychlému technologickému vývoji. Legislativní změny v neposlední řadě reflektují důležitost energetické infrastruktury v rámci zelené transformace. Komise si od revidovaného nařízení slibuje podporu úlohy elektrifikace v budoucím energetickém mixu a pomoc s dekarbonizací odvětví zemního plynu.

Co konkrétně přinese revize TEN-E k úsilí o dosažení cílů Zelené dohody pro Evropu?

K dosažení cílů Zelené dohody je nezbytný vznik energetického systému, který bude více integrován a bude se moci opřít o rychlou elektrifikaci, jakož i o dvojnásobný podíl výroby elektřiny z OZE, zajištění dekarbonizace odvětví zemního plynu a lepší využívání inovativních řešení. Revize TEN-E vyloučí infrastrukturu pro zemní plyn a ropovody ze způsobilosti pro udělení statusu projektu společného zájmu a nahradí je novými aktualizovanými kategoriemi infrastruktury s podporou inteligentní elektrizační soustavy a lepšího využívání plynů z OZE a plynů s nízkým obsahem uhlíku (například vodíku). Revize je zaměřena na účinné integrované plánování infrastruktury na základě zásady „energetická účinnost v první řadě“. V budoucnu budou mezi projekty společného zájmu vybrány pouze takové projekty, u nichž nelze nalézt rozumná alternativní řešení a která přispějí k cílům Unie v oblasti dekarbonizace. Všechny projekty budou muset projít posouzením udržitelnosti a každý z nich bude muset významně k tomuto cíli přispět tím, že do sítě integruje energii z OZE nebo sníží emise skleníkových plynů. Předkladatelé zároveň budou povinni během provádění projektů informovat o dodržování právních předpisů v oblasti životního prostředí a prokazovat, že projekty nepůsobí významné škody na životné prostředí.

Jaké další dopady bude mít revize nařízení TEN-E? Jaké oblasti doznají změn?

Revize nařízení TEN-E bude mít dopad na celou řadu dalších oblastí. Komise napří-klad předpokládá, že nová pravidla přispějí k dlouhodobému oživení evropské ekonomiky po krizi způsobené současnou pandemií ne-moci Covid-19. Tomu by měly napomoci změny v oblasti působnosti a posílení regu-lačních, plánovacích a povolovacích nástrojů pro inteligentní a udržitelnou infrastrukturu, čímž dojde k aktivaci a mobilizaci potřebných investic do sítí. Další oblastí, která se dočká významného zvýšení podpory, jsou potom projekty zaměřené na využívání vodíku, který byl ve Strategii EU pro vodík stanoven jako nejvíce slučitelný zdroj s cílem klimatické ne-utrality. Komise proto navrhla zahrnout in-frastrukturu pro přepravu vodíku a určité typy elektrolyzérů do oblasti působnosti TEN-E. Základem této změny by se měla podle před-stav Komise stát transformace stávající in-frastruktury pro přepravu zemního plynu, kte-rá je vhodná i pro přepravu vodíku, ale ne-zbytná bude rovněž výstavba zcela nové in-frastruktury, určené již zcela výhradně pro přepravu tohoto média. Podpořeny budou také inteligentní elektrizační soustavy. Revize navrhuje rozšířit kritéria způsobilosti tak, aby zahrnovala prvky týkající se inovačních a di-gitálních aspektů se současným zachováním důrazu na přeshraniční projekty inteligentních sítí. Revize TEN-E také zavádí změny v oblasti integrace energetického systému reflektující Sdělení Komise o integraci ener-getického systému z minulého roku. Pokračo-vat (na rozdíl od projektů v oblasti zemního plynu) bude i podpora infrastruktury pro pře-pravu oxidu uhličitého za účelem jeho trvalé-ho ukládání.

Bude možné na bázi TEN-E financovat ně-které projekty ze zdrojů Nástroje pro pro-pojení Evropy?

Nástroj pro propojení Evropy (CEF – Con-necting Europe Facility) bude i nadále využí-ván pro podporu projektů s vysokou spole-čenskou a ekonomickou přidanou hodnotou, které nejsou komerčně udržitelné. Z hlediska využití bude uplatňován rozdílný přístup k projektům podle jejich povahy a zacílení na určité druhy infrastruktury. Pokud bude předmětem projektu studie, jejímž cílem bude např. identifikovat rizika ve vstupních fázích projektu, bude možné CEF využít bez ohledu na typ infrastruktury. Vlastní granty na práce s projektem spojené však budou ve stále vyšším poměru přidělovány pouze na projek-ty přenosu elektřiny a na inteligentní sítě. Rovněž bude možné financovat projekty spo-jené s využitím vodíku.