Přístup německé veřejnosti k využívání jaderné energie se od francouzského postoje liší. Po havárii ve Fukušimě se německá vláda v roce 2011 rozhodla postupně odstavit všechny své jaderné elektrárny do konce roku 2022. Jejich provozovatelům nyní musí vyplatit finanční vyrovnání.

Během několika měsíců po havárii přijalo Německo zákon (Atomic Energy Act), na jehož základě došlo k bezprostřednímu odstavení některých reaktorů a který stanovil harmonogram pro postupné vyřazování zbývajících. Zároveň měl být provozovatelům jaderných elektráren kompenzován ušlý zisk s ohledem na odstavení bloků před koncem plánované životnosti.

Mezi provozovateli a státem však nedošlo ke shodě na tom, jak a do jaké míry by měla být kompenzace provedena. Což vedlo k dlouhotrvajícím soudním sporům, jak před německým Spolkovým ústavním soudem, tak u Mezinárodního střediska pro řešení investičních sporů (ICSID).

V návaznosti na rozhodnutí Spolkového ústavního soudu německá vláda dne 5. března oznámila, že čtyřem energetickým společnostem E.ON, RWE, EnBW a Vattenfall vyplatí odškodnění v celkové výši 2,4 miliardy eur, a to za investice provedené na základě rozhodnutí z roku 2010 o prodloužení provozu jaderných elektráren. V případě RWE a Vatenfall také za ušlý zisk. Vattenfall obdrží kompenzaci ve výši 1,43 miliardy eur, RWE 880 milionů eur, EnBW 80 milionů eur a E.ON 42,5 milionů eur.

Předběžnou dohodu nyní musí schválit představenstva dotčených společností. Souhlas, resp. shodu s pravidly veřejné podpory, musí také potvrdit Evropská komise. Dohoda tak ukončí dlouholeté právní spory o podobu finančního vyrovnání. V případě, že společnosti vysloví souhlas, musí upustit od všech soudních sporů vedených v této souvislosti.

Zdroj: www.cez.cz