Na bruselské scéně již třetím rokem rezonuje téma taxonomie udržitelných financí. Ta si klade za cíl zvýšení transparentnosti finančního sektoru a podporu přechodu na udržitelnější ekonomiku a byla ukotvena nařízením schváleným v červnu loňského roku. V návaznosti na nařízení se nyní vytvářejí akty v přenesené pravomoci (delegované), které upraví detaily schématu.

Stále aktuálnímu tématu taxonomie se proto v únoru a březnu věnovaly tři semináře s českou účastí. První z nich byl uspořádán serverem EnergyPost ve spolupráci s polskou energetickou společností PGE a jeho cílem bylo debatovat o možné rovnováze mezi udržitelností, cenovou dostupností a energetickou bezpečností v kontextu taxonomie. Účastníci panelů se často shodovali, že kritéria vytvářená v rámci delegovaných aktů musí být dostatečně flexibilní a neměla by vést k vyloučení technologií a aktivit, které mohou k energetické transformaci a dekarbonizaci přispět – například plynárenství a jaderná energetika.

Jedním z panelistů byl i český europoslanec Ondřej Knotek (ANO, Renew Europe), který zdůraznil, že není přípustné, aby se otázka zahrnutí jaderné energie a zemního plynu do taxonomie politizovala. Výsledná taxonomie by podle Knotka měla vést k vytvoření kritérií, která umožní minimalizaci rizik, ale zároveň nebudou vytvářet bariéry brzdící investice. S poslancem Knotkem v panelu vystoupila i zástupkyně Evropské investiční banky Nancy Saich, podle které by taxonomie měla být technologicky neutrální a vést k podpoře aktivit, které umožní urychlenou dekarbonizaci evropské ekonomiky.
Druhý seminář, respektive celý týden seminářů, se věnoval primárně roli a dosavadním výstupům Platformy pro udržitelné finance.

Platforma byla vytvořena v loňském roce a navázala na práci technické expertní skupiny, která stála za vytvořením reportu, který slouží jako základ pro vypracování delegovaných aktů. V rámci panelu o potenciálu rozšiřování taxonomie i pro označování neudržitelných aktivit vystoupila i ředitelka Public Affairs Skupiny ČEZ Zuzana Krejčiříková. V rámci svého vystoupení připomněla, že ústřední myšlenkou taxonomie není ukazovat na neudržitelné aktivity a trestat jejich promotéry, ale naopak vyzdvihnout aktivity, které mají nevětší potenciál pomoci k přechodu na udržitelnou ekonomiku. Vytváření „brownlistů“ by podle Zuzany Krejčiříkové pozitivní agendu taxonomie popřelo a vedlo by ke stigmatizaci nejen aktivit samotných, ale i jejich promotérů.

Třetí seminář k tématu taxonomie byl pořádán Mezinárodní asociací producentů ropy a plynu. I zde vystoupil europoslanec Knotek, který opět zdůraznil nutnost rovnováhy mezi dostatečnými ambicemi a použitelností taxonomie. Silnou českou stopu v rámci seminářů završila zástupkyně Evropské komise, Adéla Tesařová, která připomněla, že Zelená dohoda pro Evropu s sebou přináší nejen ambiciózní cíle, ale také potřebu masivních investic. Apelovala na co nejrychlejší schválení delegovaných aktů, aby byla zachována regulatorní stabilita. Rámcové nařízení k taxonomii totiž vstoupí v účinnost v roce 2022 bez ohledu na průběh schvalování delegovaných aktů.

A jaký další vývoj čeká taxonomii udržitelných financí v tomto roce? V nejbližších týdnech se očekává jednak vydání revidovaného delegovaného aktu k mitigaci a adaptaci, který by Rada a Parlament měly schválit ještě letos. V závěru roku navíc přibydou delegované akty ke zbývajícím čtyřem kritériím taxonomie a Evropská komise by také měla zveřejnit aktualizovanou strategii udržitelných financí.

Vedle toho probíhá posuzování udržitelnosti jaderné energetiky. Analýza vypracovaná Společným výzkumným střediskem bude Komisí zaslána k vyjádření stanoviska speciálně pro tento účel vytvořené podskupině Skupiny odborníků podle čl. 31 Smlouvy o Euratomu a Vědeckému výboru pro zdravotní, environmentální a vznikající rizika, které budou mít na její zhodnocení minimálně tři měsíce. V kapitole 3.2 části A se porovnávají dopady různých technologií výroby elektřiny (ropa, zemní plyn, obnovitelné zdroje a jaderná energie) na lidské zdraví a životní prostředí na základě nedávných analýz životního cyklu a uvádí se, že dopady jaderné energie jsou srovnatelné s vodní energií a obnovitelnými zdroji, co se neradiologických vlivů týče. Pokud jde o možné radiologické dopady na životní prostředí a lidské zdraví, dominantní fáze životního cyklu jaderné energie významně přispívající k potenciálním radiologickým dopadům na životní prostředí a lidské zdraví jsou těžba a mletí uranové rudy, provoz jaderné elektrárny a přepracování vyhořelého jaderného paliva. Dochází k závěru, že související analýzy dokazují, že vhodná opatření k prevenci výskytu potenciálně škodlivých vlivů nebo zmírnění jejich následků lze provést pomocí stávající technologie za přiměřených nákladů. Hlubinné úložiště vyhořelého jaderného paliva a vysokoaktivních odpadů označuje za podobnou technologii jakou je zachytávání a ukládání oxidu uhličitého (CCS), která byla na základě kladného hodnocení zařazena do taxonomie.

Zdroj: www.cez.cz