Evropská statistická agentura Eurostat publikovala v únoru tradiční statistický přehled, zaměřený na jadernou energii v Evropské unii. Letošní čísla pokrývají rok 2019 a přinášejí několik zajímavých informací, s nimiž Vás v tomto článku seznamujeme.

Jak se celkově jaderná energetika předloni vyvíjela?

V roce 2019 využívalo jaderný reaktor pro komerční výrobu elektřiny celkem třináct členských zemí EU. Jedná se o Belgii, Bulharsko, Českou republiku, Finsko, Francii, Maďarsko, Německo, Nizozemsko, Rumunsko, Slovensko, Slovinsko, Španělsko a Švédsko (uvádíme hodnoty již bez Velké Británie, i když ve srovnávaných letech se pochopitelně ještě jednalo o členský stát). Jaderné elektrárny vyrobily celkem 26,4 % veškeré elektřiny vyprodukované v EU 27. I přesto podíl jaderné energie postupně od roku 2006 klesl o 16,3 %. V meziročním srovnání se tak jedná průměrně o 1,25 % za jeden rok. Jaderné reaktory předloni vyrobily celkem 765 338 GWh elektrické energie. Pro srovnání v roce 1990 to bylo 729 114 GWh a v roce 2005 celkem 916 081 GWh elektřiny. Oproti „zlatému věku“ jádra tak evropské reaktory vyrobily o 1/5 energie méně. Valná část poklesu ovšem padá na vrub politicky motivovanému uzavírání jaderných elektráren v Německu (viz dále).

Jak si vedly jednotlivé státy?

Na první příčce z hlediska celkového objemu produkce samozřejmě zůstává i přes pokles o cca 10 % za posledních 5 let s obrovským náskokem Francie, která ve svých reaktorech vyprodukovala přes 399 tisíc GWh elektřiny, což je celkem 52,1 % veškeré produkce jaderné elektřiny v Unii. Na dalších příčkách se ještě stále drželo Německo se 75 tisíci GWh (9,8 %), již těsně následované Švédskem se 66 tisíci GWh (8,6 %) a Španělskem s 58 tisíci GWh (7,6 %). U Německa je patrný pokračující prudký pokles produkce, když tato země v roce 2015 vyrobila celkem 91 786 GWh a v rekordním roce 2000 dokonce přes 169 606 GWh elektrické energie. Oproti roku 2015 svou produkci výrazně navýšilo například Švédsko, které vyprodukovalo přibližně o 10 000 GWh více a přiblížilo se svým rekordním hodnotám z roku 2005. „Skokanem“ pětiletí je ovšem Belgie, která se vrací k číslům z přelomu tisíciletí, když v roce 2019 vykázalo celkem 43 523 GWh oproti 26 103 GWh z roku 2015. Mírnější nárůsty ve sledovaném období zaznamenávají také Bulharsko, Česká republika, Finsko, Maďarsko, Slovinsko, Slovensko a Španělsko.

Jaký je dlouhodobý trend z perspektivy jednotlivých států?

V období let 2006 až 2019 došlo k procentuálnímu nárůstu u celkem šesti zemí. Na prvním místě je logicky Rumunsko, které v této době rozšířilo produkci dvojnásobně. Na dalších příčkách nalezneme Maďarsko, dále Českou republiku, Nizozemsko, Slovinsko a Finsko. Ostatní uživatelé jaderné energie naopak ve stejném období zažívají setrvalý pokles. Pokud nebudeme brát v úvahu Litvu, která ukončila svůj jaderný program v roce 2009, pak největší dlouhodobý pokles ukazuje Německo, následované Slovenskem, Bulharskem, Francií, Belgií, Španělskem a Švédskem.

Co napovídá statistika obohacovacích kapacit v EU?

Pro úplnost dodejme, že pouze tři členské státy provozovaly v roce 2019 závod na obohacování uranu. Jedná se o Francii, Německo a Nizozemsko. Za posledních 5 let se obohacovací kapacita v Unii drží na víceméně stejné úrovni, v roce 2019 například jen mírně klesla z 16 700 tSWU na 16 600 tSWU. Nejvyšší kapacitu vykazuje Francie (stabilně 7 500 tSWU), následovaná Nizozemskem (5 200 tSWU) a Německem (3 900 tSWU). Jediné dva reaktory v celé Evropské unii využívají pro svou činnost čistě přírodní uran. Jedná se o rumunskou elektrárnu Cernavoda, která provozuje kanadský reaktor CANDU, operující se zmíněným neobohaceným prvkem.

Kde se těží uran pro potřeby EU 27?

Na rozdíl od ropy jsou zdroje uranu rozloženy z hlediska geopolitických rizik poměrně rovnoměrně. Rusko bylo sice v roce 2019 jako zdroj pro potřeby EU 27 na prvním místě s podílem 19,8 %, těsně za ním se ale umístil Kazachstán (19,6 %), dále Niger (15,3 %), Austrálie (14,4 %), Kanada (11,6 %) a Namíbie (9,6 %), ostatní státy se již podílely méně než 5 %. Podrobnosti o trhu s uranem lze najít v únorové zprávě Zásobovací agentury Euratomu (ESA), shrnující trh za čtvrté čtvrtletí roku 2020.

Zdroj: www.cez.cz