Prezident Joe Biden uspořádal ve dnech 22. až 23. dubna klimatický summit, během kterého vyhlásil nový příspěvek USA ke snížení emisí do roku 2030 v rámci Pařížské dohody (NDC). Zároveň vyzval vrcholné představitele zúčastněných zemí, aby summit využili jako příležitost k nastínění svých silnějších ambicí v oblasti klimatu. Spojené státy tak daly jednoznačně najevo, že v oblasti klimatu hodlají do budoucna hrát opět aktivní roli na celosvětové úrovni.

Prezident Biden obnovil platformu MEF (Major Economies Forum on Energy and Climate Change) a mezi pozvanými účastníky byli představitelé 17 zemí odpovědných za 80 % globálních emisí a globálního HDP. Dále byli pozváni zástupci vlád, které v mezinárodní sféře zaujímají vedoucí postavení v otázkách klimatu, a států z regionů obzvláště citlivých na dopady změn klimatu.
Dvoudenní virtuální summit zahájil prezident Biden oznámením nového ambiciózního příspěvku USA ke snížení emisí skleníkových plynů v rámci Pařížské dohody. Spojené státy hodlají do roku 2030 snížit své emise o 50 % až 52 % ve srovnání s úrovní roku 2005.

Podle Bílého domu je emisní cíl reálný, a to i v případě, že Kongres neschválí (v plné výši) Bidenův plán na obnovu infrastruktury v hodnotě 2000 miliard USD pro příštích 10 let. Představitelé federální správy uvádí, že cest k dosažení klimatického cíle je více. Za významný impuls označují klesající náklady na obnovitelnou energii, stejně jako samostatné zelené iniciativy na úrovni jednotlivých států, měst i společností, které již prokázaly, že snížení emisí je reálné. Naproti tomu však někteří experti namítají, že pro dosažení takto ambiciózního cíle je nezbytná koordinace na federální úrovni, a to jak z hlediska investic, tak regulace.

Prezident také slíbil, že zdvojnásobí finanční závazky USA vůči Zelenému klimatickému fondu. Nespecifikoval konkrétní výši, ale ve skutečnosti jsou nyní Spojené státy (v důsledku Trumpovy politiky) v prodlení vůči svým mezinárodním klimatickým závazkům, a to částkou ve výši 2 miliard dolarů.

Návrat USA na klimatickou diplomatickou scénu je pozitivní zprávou. Nicméně se ukázalo, že opětovné získání mezinárodní důvěry vyžaduje značné úsilí i trpělivost. Skutečnost, že některé zúčastněné země oznámily nové klimatické závazky u příležitosti relativně narychlo svolaného summitu (navíc mimo formální proces řešení globálních otázek klimatu v rámci OSN), odráží úsilí, které bývalý ministr zahraničí USA a současný zmocněnec pro boj s klimatickými změnami John Kerry věnoval intenzivním diplomatickým jednáním v přípravné fázi summitu. Aktualizované emisní cíle vyhlásily Japonsko, Kanada a Jihoafrická republika.

Čína, která je největším světovým znečišťovatelem, podepsala během návštěvy Kerryho v Šanghaji, která summitu předcházela, společné prohlášení USA a Číny o spolupráci v boji proti změně klimatu. Což je v současné mezinárodní atmosféře považováno za významný úspěch. Během summitu pak čínský prezident Si ŤinPhing nastínil kroky, kterými Čína hodlá dosáhnout cíle klimatické neutrality do roku 2060. V rámci příštího pětiletého plánu na období 2026 až 2030 začne postupně omezovat spotřebu uhlí. Nicméně zahraniční uhelné projekty zatím omezovat nechystá. Naopak Jižní Korea, která patří mezi největší investory do uhelných projektů, v diskusi uvedla, že ukončí státem podporované financování uhelných elektráren v zámoří.

Mezi diskutovaná témata summitu zorganizovaného Bílým domem dále patřilo stanovení ceny uhlíku. Evropská unie, která v této souvislosti prosazuje globální přístup, informovala o svých záměrech rozšířit obchodování s emisními povolenkami nad rámec odvětví energetiky a průmyslu a zavést mechanismus uhlíkového vyrovnání (CBAM) v souladu s pravidly Světové obchodní organizace (WTO). To ovšem nevyhovuje znečišťovatelům, jako jsou Indie a Čína. Ta se ostře vymezila proti „zavádění obchodních bariér“.

Globální přístup k nacenění uhlíku podpořil kanadský premiér Justin Trudeau, který vyslovil přesvědčení, že cena uhlíku do roku 2030 vzroste až na 170 dolarů za tunu CO2. Ruský prezident Putin připustil, že Rusko experimentuje s cenami uhlíku a obchodními opatřeními. Pro úplnost zbývá dodat, že ve Spojených státech vznikla na regionální úrovni iniciativa RGGI, ale na federální úrovni žádný plán na stanovení ceny uhlíku zatím zveřejněn nebyl.

Zdroj: www.cez.cz