VÁŽENÍ ČTENÁŘI,

duben s sebou přinesl jednání o novém klimatickém zákoně a shodu evropských institucí nad tím, že prioritou, pokud jde o cíl pro rok 2030, bude snižování emisí, a ne jejich pohlcování. V tomto duchu bude zřízena evropská vědecká poradní rada pro změnu klimatu a stanoví se střednědobý cíl v oblasti klimatu pro rok 2040 nejpozději do šesti měsíců od prvního globálního hodnocení provedeného na základě Pařížské dohody. Stanovení emisního cíle ve výši nejméně 55 % by mělo nastavit výhled investorům, nicméně stále chybí shoda nad tím, jaké nástroje chce Unie použít a jaký vliv bude mít snižování emisí na fungování systému EU pro obchodování s emisemi skleníkových plynů (EU ETS). K nařízení o udržitelných financích přibyl v dubnu první akt v přenesené pravomoci (delegovaný akt), tj. příloha, která vymezuje, jaké hospodářské činnosti jsou ekologicky šetrné. Ten nyní neobsahuje nízkouhlíkové jaderné zdroje a zemní plyn, ke kterým se vrátí po létě, formou doplňku. Přestože ale jaderná energie byla technicky zhodnocena Společným výzkumným střediskem Komise (pozn. JRC), stále chybí strategie EU pro integraci energetického systému, kterou Komise nastínila minulé léto. Na problém, že v ní Komise vůbec nepočítá s jadernou energií, upozorní Technologická platforma pro udržitelnou jadernou energii (SNETP) v květnu komisařku pro inovace a výzkum Gabrielovou. Z pohledu Skupiny ČEZ by měla Komise provést zhodnocení nejefektivnějšího přínosu jaderné energie k naplnění cíle klimatické neutrality v analýze životního cyklu a externalit, hodnoty flexibility, zavedení nejistoty a pravděpodobnostních výpočtů a posouzení nového využití jaderné energie pro výrobu vodíku a dodávek tepla. Více ke klimatickému zákonu a přijímání delegovaných aktů najdete na následujících stránkách.

Příjemné čtení přeje
Zuzana Krejčiříková

Stáhnout (PDF, 1.7MB)

Zdroj: www.cez.cz