V Bruselu se ve dnech 24. až 25. květ-na sešli vedoucí představitelé EU na mimořádném zasedání Evropské rady. Jedním z diskutovaných témat byly i otázky související se změnou klimatu, zejména podoba očekávaného balíčku Fit for 55 a rozdělení úsilí o snižování emisí skleníkových plynů mezi jednotlivé členské země.

Představitelé členských států v debatě vyjádřili své připomínky k nadcházející revizi evropské legislativy, která je připravovaná s ohledem na navýšení emisního cíle. Očekává se, že balíček Fit for 55 předloží Evropská komise spolu s posouzením dopadů na jednotlivé členské státy dne 14. července.

Diskuse se týkala mnoha oblastí, které jsou vzájemně propojené. Německá kancléřka Angela Merkelová zdůraznila význam mechanismu uhlíkového vyrovnání na hranicích (CBAM). V této souvislosti upozornila na potřebu zahájit jednání s obchodními partnery, konkrétně s USA. Kompatibilita CBAM s pravidly Světové obchodní organizace (WTO) vyžaduje ukončení bezplatně přidělovaných emisních povolenek pro dotčená průmyslová odvětví. S takovým postupem však některé členské země EU nesouhlasily, a tak hlubší debata o tom kdy a jak k ukončení dojde, evropské lídry teprve čeká.
Evropská komise avizovala záměr rozšířit obchodování s emisními povolenkami na další sektory. Většina členských zemí se ale vyslovila proti zavedení EU ETS v sektorech silniční dopravy a budov, přičemž někteří z účastníků summitu vyjádřili přesvědčení, že spíš než tržní mechanismus, jsou pro tyto sektory vhodná opatření regulatorního rázu. Premiéři Polska, Slovinska, Lotyšska a Lucemburska sdíleli své obavy, že zavedení tržního emisního mechanismu v silniční dopravě a v sektoru budov bude mít negativní dopad zejména na ekonomicky slabší Evropany. Nicméně např. německá kancléřka zastává pozici, že k dosažení emisních cílů v těchto sektorech jsou zapotřebí oba přístupy, tj. jak obchodování s emisemi, tak i vytváření emisních limitů.

Polsko a Česká republika v souvislosti se schématem EU ETS prosazují, aby reforma trhu s uhlíkem posílila Modernizační fond.

Polský premiér vyjádřil svůj názor, že systém cen uhlíku znevýhodňuje státy východní a jižní Evropy. Požadoval proto, aby národní cíle snižování emisí byly nastaveny na základě hrubého domácího produktu (HDP) každé členské země. Bohatší země, resp. země, které již produkci emisí snížily, naopak zastávaly názor, že alokace cílů musí zohledňovat i jiné faktory, jako je např. nákladová efektivita.

Rozdíly v názorech byly natolik odlišné, že závěry Evropské rady upustily od konkrétních návrhů a obsahují jen obecné potvrzení závěrů prosincového summitu, tj. přijetí závazného cíle EU ohledně čistého snížení emisí skleníkových plynů do roku 2030 alespoň o 55 % ve srovnání s rokem 1990. K hlubší debatě se prezidenti a premiéři vrátí až poté, co Komise předloží legislativní návrhy balíčku Fit for 55 a posouzení dopadů pro jednotlivé členské země.

Zdroj: www.cez.cz