Mezinárodní energetická agentura (IEA) představila v polovině letošní-ho května rozsáhlou studii hledající cesty k nulovým emisím z energetiky v horizontu roku 2050. Stručné představe-ní tohoto ambiciózního díla se stalo námě-tem pro dnešní článek.

V čem je tato studie výjimečná, na co se především zaměřuje?

Podle IEA je studie s názvem „Net Zero 2050: a Roadmap for the Global Energy Sector“ vůbec prvním detailním zpracováním cesty k čistě bezemisnímu energetickému systému v horizontu roku 2050, jenž zároveň zaručí stabilitu a cenovou dostupnost energetických dodávek, univerzální přístup k energii a rovněž přispěje k silnému ekonomickému růstu. Stanovuje nákladově efektivní a ekonomicky produktivní cestu, na jejímž konci bude čistá, dynamická a zároveň odolná ekonomika postavená na energetice, v níž budou dominovat obnovitelné zdroje energie (například solární nebo větrné) namísto fosilních paliv. Zpráva rovněž analyzuje klíčové otázky, kterými jsou například role bioenergie, zachycování uhlíku nebo behaviorální změny související s dosahováním nulových emisí.

Jaká základní doporučení zpráva obsahuje?

Autoři studie představili obsáhlý „seznam“ čítající přes 400 úkolů, jejichž splnění by mělo svět dovést k požadovanému cíli. Mezi ty nejradikálnější, a zároveň z pohledu tvůrců nejdůležitější patří především takřka okamžité utnutí doposud masově rozšířených zdrojů znečištění. Časová osa tohoto útlumu by měla začít již nyní, a to zejména v podobě ukončení investic do nových projektů zaměřených na dodávky fosilních paliv, stejně jako zastavení dalších investic do uhelných elektráren. Zde je na místě připomenout, že 21. května odhlasovali energetičtí ministři zemí G7 ukončení státního financování těchto zařízení do konce tohoto roku. Následný krok by potom měl takřka revoluční dopad. Cestovní mapa totiž doporučuje ukončit do roku 2035 prodej osobních automobilů se spalovacím motorem. Splnění těchto a stovek dalších doporučení by mělo vést k dosažení globální energetiky s nulovými emisemi v roce 2040.

Jaké konkrétní kroky by měly být podniknuty v nejbližší budoucnosti?

Ve zprávě obsažená doporučení pro nejbližší budoucnost jsou o poznání střízlivější, ale rozhodně stále velmi ambiciózní. V nejbližší budoucnosti by mělo dojít k urychlenému a masovému rozvoji veškerých dostupných ekologických a energeticky účinných technologií v kombinaci se silným globálním tlakem na urychlení inovací. Mapa například konkrétně doporučuje, aby se roční výkon solárních elektráren zvýšil na 630 GW do roku 2030. Větrné elektrárny by ve stejném horizontu měly dosáhnout výkonu 390 GW za rok. Pro lepší představu: jedná se o čtyřnásobek výkonu obou energetických zdrojů v rekordním roce 2020. IEA také ve své zprávě upozornila, že pro dosažení výše zmíněného výkonu solárních elektráren by bylo nutné každý den spustit fotovoltaické panely v objemu odpovídajícím největšímu současnému solárnímu parku. Stranou nezůstane ani energetická účinnost. Autoři doporučují zesílit tlak na její zvyšování ideálně v průměru o 4 % za rok do roku 2030. To odpovídá zhruba trojnásobku hodnot za posledních dvacet let. Veškeré tyto snahy by rovněž měly být podepřeny změnou náhledu na výzkum, a to zejména s ohledem na jeho podporu ze strany světových vlád. Stručně řečeno, většina krátkodobých cílů je dosažitelná pomocí již dostupných technologií. Naopak cíle vztažené k horizontu roku 2050 jsou z více než poloviny dosažitelné s využitím technologií existujících nyní pouze v podobě prototypů nebo demonstrátorů. S tímto faktem by měly státní orgány počítat a svou pozornost zacílit právě tímto směrem.

Jak by z čisté světové energetiky profitovali lidé a ekonomika?

Tvůrci studie se samozřejmě zaměřili rovněž na dopady energetické tranzice směrem k nulovým emisím na lidskou společnost a hospodářství. Nepřekvapivě spatřují v rychlém přechodu na nulové emise obrovskou příležitost pro světovou ekonomiku a současně zdůrazňují, že taková transformace musí být férová a inkluzivní, a to například v podobě podpory chudších států. Cílem tak je například zprostředkování elektrické energie 785 milionům lidí, kteří k ní v současnosti nemají přístup. Analýza vytvořená ve spolupráci s Mezinárodním měnovým fondem ukazuje, že pokud se svět vydá cestou k nulovým emisím v energetice, vzrostou do roku 2030 každoroční výdaje směřující do energetiky na 5 bilionů dolarů, což zvýší roční celosvětový růst HDP o 0,4 %. Vzniknou také miliony nových pracovních míst v sektoru, a to jak ve státní, tak v soukromé sféře. Kromě samotné energetiky přibude příležitostí ve strojírenství, výrobě a stavebnictví. Při zahrnutí těchto přidružených oborů by globální HDP oproti současnosti vzrostlo o 4 %.

Jak bude vypadat energetika v roce 2050?

IEA ve svém článku informujícím o publikaci cestovní mapy na závěr představila vizi energetiky v roce 2050. Globální poptávka po energii by měla být přibližně o 8 % menší než v současnosti, ale zároveň sloužit více než dvakrát větší ekonomice, a především o dvě miliardy větší populaci. Téměř 90 % elektřiny bude pocházet z obnovitelných zdrojů (z toho téměř 70 % bude zaujímat solární a větrná energie). Většina zbylé energie bude pocházet z jaderné energetiky. Podíl fosilních paliv, který dnes tvoří téměř čtyři pětiny energetických dodávek, naopak klesne na jednu pětinu. Při čtení těchto plánů nezbývá než připomenout nedávné rozhodnutí německého ústavního soudu, který nezpochybnil ambiciózní cíle tamní energetické politiky, ale upozornil, že jeli skutečně vůle jich dosáhnout, musí se s transformací sektoru začít už nyní mnohem radikálněji.

Zdroj: www.cez.cz