Evropská komise dne 24. února zveřejnila návrh nové strategie EU pro přizpůsobení se změně klimatu. Přes globální snahu o zmírnění změny klimatu (mitigace) se ukazuje jako nezbytné, abychom se již nyní připravili na nevyhnutelné následky této změny a dokázali se jim přizpůsobit (adaptace).

Místopředseda Evropské komise Frans Timmermans v této souvislosti použil přirovnání s dopady pandemie Covid-19. Zdůraznil, že stejně jako v případě pandemie je nezbytná jak prevence, tak příprava na nevyhnutelné následky. Uvedl také, že „pokud se teď připravíme, ještě pořád můžeme být do budoucna vůči změně klimatu odolní.“

Dopady změny klimatu se projevují již nyní. V Evropské unii přesahují hospodářské ztráty způsobené meteorologickými extrémy, které se projevují například úmornými vedry, ničivým suchem, zdevastovanými lesy, bouřemi nebo zerodovaným pobřežím narušeným stoupající hladinou moře, částku 12 miliard eur ročně. Přičemž odhady uvádí, že při globálním oteplení o 3 °C (oproti hodnotám před průmyslovou revolucí) mohou roční ztráty dosáhnout 170 miliard eur.

Změna klimatu dopadá na všechny úrovně společnosti i všechna hospodářská odvětví, a proto musí být adaptační opatření systémová. Komise hodlá promítat aspekty klimatické odolnosti do všech příslušných oblastí politiky. Opatření se musí zakládat na spolehlivých údajích. Proto Komise navrhuje zdokonalení a rozšíření evropské platformy pro poznatky o adaptaci Climate-ADAPT, která se postupně rozšiřuje, např. propojením na službu Copernicus.

Odvětví energetiky ovlivňuje změna klimatu mnoha způsoby, a to počínaje sezónními změnami poptávky po vytápění a chlazení, přes sníženou dostupnost vody pro chladící soustavy elektráren či vodní elektrárny v době sucha, až po poškození energetické infrastruktury v důsledku klimatických podmínek. Pro účinnou adaptaci je zásadní včasné monitorování situace, podávání zpráv a jejich hodnocení. Základní schéma těchto hlášení v rámci EU řeší nařízení o správě energetické unie.

Strategie pro adaptaci vznáší požadavek, aby jednotlivé členské státy zohlednily rizika spojená se změnou klimatu a s přírodními katastrofami ve svých fiskálních rámcích. Řízení rizik je proces zahrnující nástroje, které umožňují očekávanou situaci řešit ex ante (předem) a snížit tak následky katastrof. Řešení krizových situací ex post přináší ztráty, a to je třeba vzít v úvahu i při vytváření rozpočtů a při uspořádání efektivní veřejné správy. V této souvislosti Timmermans uvedl zkušenost své rodné země Nizozemska, která čelí stoupající hladině oceánu: „Ukazuje se, že je výhodnější investovat do ochrany než nést náklady spojené s nečinností, v tomto případě se záplavami.“

První názorová diskuse ohledně návrhu nové adaptační strategie na úrovni ministrů životního prostředí EU proběhla dne 18. března. Na základě vesměs pozitivních reakcí ministrů předpokládá portugalské předsednictví, že strategii pro přizpůsobení by členské země mohly přijmout v červnu. Mezi vznesenými připomínkami zazněla například potřeba zvýšení veřejného povědomí o nezbytnosti adaptačních opatření či zohlednění konkrétních rozdílů mezi členskými státy.

Zdroj: www.cez.cz