Digitalizace energetiky představuje pro Evropskou unii logické spojení dvou výrazných priorit, které Unie prosazuje. Digitální technologie mohou uvolnit potenciál flexibilní výroby a spotřeby energie v různých odvětvích a umožnit větší využívání energie z obnovitelných zdrojů (OZE). V polovině července tohoto roku proto Evropská komise představila akční plán, ke kterému mohli zájemci do 10. září 2021 zaslat prostřednictvím internetu svojí zpětnou vazbu.

Co je cílem akčního plánu pro digitalizaci energetiky?

Plán by měl napomoci k vytvoření konkurenceschopného trhu s digitálními energetickými službami a digitální energetickou infrastrukturou. Nezbytné je také zajistit, aby tyto trhy a infrastruktura byly zároveň bezpečné, účinné a udržitelné z hlediska dnes tak důležité kybernetické bezpečnosti. Tato podmínka je v našem prostoru životně důležitá, pokud se vezme v potaz význam energetiky v evropském hospodářství a pozornost, jakou může přitahovat její digitalizovaná podoba. Plán rovněž podpoří integraci energetického systému, účast samovýrobců na transformaci energetiky a zajistí interoperabilitu energetických dat, platforem a služeb.

Na jaké konkrétní problémy akční plán cílí?

Akční plán je zaměřen na řešení následujících problémů. Prvním z nich je snaha sjednotit dnes roztříštěný přístup při využívání digitálních technologií v energetice. Druhou oblastí je důvěra obyvatel Evropy v energetické služby řízené digitálně, akceptování nových technologií a s tím spojené problémy jako je ochrana dat. Dalším problémem je skutečnost, že zdaleka ne všechny součásti energetického sektoru dnes plně využívají všech výhod, které s sebou digitalizace přináší. Jako příklad uvádějí autoři akčního plánu fakt, že IT firmy se na jedné straně soustřeďují na jiné, pro ně výnosnější obory, a na druhé straně stejně nezpochybnitelný fakt, že některé energetické firmy doposud neměly o podobné propojení zájem. Čtvrtým okruhem, který byl zmíněn výše, je otázka kybernetické bezpečnosti. Digitalizace energetického systému jej současně vystaví kybernetickým útokům a incidentům, které mohou přímo ohrozit bezpečnost dodávek energie. Poslední okruh řeší skutečnost, že digitalizace povede ke zvýšení spotřeby energie a musí být doprovázena podstatným zlepšením energetické účinnosti a přechodem na zcela dekarbonizované dodávky energie založené na obnovitelných zdrojích.

Jaká řešení a návrhy akční plán přináší?

Akční plán nabízí pět návrhů řešení těchto oblastí zájmů. Za prvé se jedná o vytvoření evropské infrastruktury pro sdílení dat, která vytvoří konkurenceschopný trh s energetickými službami, využívající flexibility na straně poptávky a podpoří plánování a monitoring energetické infrastruktury. Do tohoto řešení by mohlo být například zahrnuto vytvoření společného evropského datového prostoru, kompatibilního s ostatními podobnými prostory. Další postup v této otázce bude probíhat plně v souladu s plánovaným prováděcím aktem pro požadavky a postupy interoperability údajů stanoveným v článcích 23 a 24 směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/944 o společných pravidlech pro vnitřní trh s elektřinou. Předpokládá se, že tato legislativa bude v průběhu příštího roku procházet

komitologií (proces schvalování pravidel úředníky Komise a experty členských států mimo legislativní orgány, tj. EP a Radu). V oblasti zvyšování důvěry občanů v nové technologie v energetice navrhuje akční plán poskytnout jim nástroje pro účast na energetických trzích, přizpůsobení služeb založených na využívání dat a další zvyšování kvalifikací a rekvalifikací. Nezbytné je rovněž zjednodušit občanům zapojení do energetické transformace tak, aby mohli být aktivními spotřebiteli nebo investory. Co se týká zvýšení zapojení IT firem a energetických společností do digitalizace, navrhuje akční plán posílení zavádění těchto technologií pomocí mobilizace výzkumu, podpory inovací a využívání doplňkových nástrojů na podporu rozšiřování pilotních řešení. Řešením otázek kybernetické bezpečnosti a jejího narušování může být jeho navázání na generální rámec pro kybernetickou bezpečnost, konkrétně navrhovaná směrnice o bezpečnosti sítí a informačních sektorů (NIS2) a plánovaný Síťový kodex zaměřený na kybernetickou bezpečnost přeshraničních toků energie, který by měl být přijat na konci příštího roku. Poslední zmíněná problematika se týká udržitelnosti IT systémů, přičemž návod k jejímu řešení je obsažen v Evropské digitální strategii.

Jaký je plán dalšího postupu?

K akčnímu plánu se mohl v období od 23. července 2021 do 10. září 2021 vyjádřit každý zájemce pomocí zaslání připomínky na internetových stránkách Komise. Učinilo tak celkem 44 nejrůznějších respondentů. Dalším krokem je pak schválení akčního plánu v podobě Sdělení Evropské komise, které se očekává v prvním čtvrtletí příštího roku.

Zdroj: www.cez.cz