V souvislosti s ambicemi v oblasti klimatu rychle roste poptávka po nerostných surovinách, které jsou nezbytné pro celou řadu průmyslových systémů. Úspěšný přechod na čisté a digitální technologie je tak podmíněn zabezpečením udržitelných dodávek kritických surovin. S cílem zajistit udržitelnost v celém hodnotovém řetězci, snížit závislost na dovozu ze třetích zemí a posílit autonomii EU předložila Evropská komise dne 3. září akční plán pro kritické suroviny, včetně seznamu kritických surovin k roku 2020. Zároveň zveřejnila prognostickou studii o kritických surovinách pro strategické technologie a odvětví z hlediska let 2030 a 2050.

Kritické suroviny jsou nezbytné pro fungování celé řady nízkouhlíkových technologií. K výrobě vodíkových palivových článků a elektrolyzérů jsou zapotřebí platinové kovy, k výrobě baterií pro elektromobily lithium. Křemíkový kov se využívá k výrobě polovodičů. Nárůst ve využívání surovin může způsobit, že zátěž, která je spojená se snižováním emisí, se přenese do jiné části hospodářského řetězce a způsobí jiné environmentální problémy.

Seznam kritických surovin, tj. surovin, u kterých hrozí vysoké riziko nedostatečných dodávek, přehodnocuje Komise každé tři roky. Specifikace přispívá k určení investičních potřeb v oblasti těžby a zpracování a k nasměrování oblastí výzkumu a inovací v rámci programů Horizont 2020, Horizont Evropa a vnitrostátních programů. Aktualizovaný seznam obsahuje 30 kritických surovin. Nově bylo doplněno mimo jiné lithium, které má zásadní význam pro přechod na elektromobilitu. Komise uvádí, že do roku 2030 bude v souvislosti s elektromobilitou potřeba až 18krát více a do roku 2050 až 60krát více lithia ve srovnání s dnešními potřebami celé ekonomiky EU.

Akční plán navrhuje deset opatření, která mají zajistit diverzifikaci dodávek ze třetích zemí, snížení závislosti na primárních surovinách zajištěním oběhového využívání zdrojů a rozvoj vlastních kapacit EU pro těžbu a zpracování surovin. V zájmu lepšího využívání domácích zdrojů bude Komise spolupracovat s regiony při určování těžebních a zpracovatelských projektů, které by mohly být zahájeny do roku 2025. V souladu se Zelenou dohodou pro Evropu se Komise hodlá zaměřit na oběhovost a udržitelnost celého hodnotového řetězce. Do konce roku 2021 by Komise formou aktů v přenesené pravomoci měla předložit kritéria udržitelného financování, zaměřená na taxonomii, pro těžební průmysl a zpracovatelské odvětví. Rovněž zmapuje potenciál druhotných surovin ze zásob a odpadů v EU, aby bylo možné do roku 2022 určit životaschopné projekty využití odpadů.

Dne 29. září Komise zahájila Evropskou alianci pro suroviny (ERMA). Jejím cílem je podpořit spolupráci všech zúčastněných subjektů, vč. členských států, regionů, podniků, EIB i občanské společnosti, a zmobilizovat investiční příležitosti v celém hodnotovém řetězci, od těžby až po recyklaci.

Zdroj: www.cez.cz