Konference COP 25 skončila v Madridu bez dohody. Zúčastněné země se nedokázaly shodnout na dokončení pravidel pro fungování mezinárodního trhu s emisními povolenkami podle článku 6 Pařížské dohody. Tentokrát nepomohlo ani prodloužení dvoutýdenních rozhovorů od 2. do 13. prosince o další 2 dny.

Rozdílné přístupy mezi bohatými a chudšími zeměmi ohledně financí pro řešení klimatických změn a ochoty investovat do snižování emisí nejsou nijak nové. Země, které jsou v důsledku klimatických změn nejohroženější, a zároveň např. země EU, Kanada či Latinská Amerika, požadují co nejrychlejší a nejprudší snížení emisí. Zatímco rozvojové státy vedené nastupujícími ekonomickými velmocemi, jako je Brazílie, Čína, Indie či Saudská Arábie, požadují nejdříve finanční pomoc, aby s opatřeními v oblasti klimatu mohly začít. Indie a Čína v Madridu, s poukazem na odstoupení USA z Pařížské dohody, vyjadřovaly obavu z neplnění závazků ohledně financování rozvojových zemí i z nedodržování závazků ohledně snižování emisí. Kromě toho Čína prosazovala zpomalení harmonogramu, což by mohlo ohrozit veškeré úsilí.

Zúčastněné strany se nakonec shodly, že do roku 2020 posílí své klimatické závazky v rámci Pařížské dohody. Rozvinuté země zároveň uznaly finanční potřeby zemí ohrožených klimatickými změnami a přislíbily revidovat své finanční závazky.

Nástrojem k účinnému snižování emisí by, podle Pařížské dohody, měl být fungující trh s emisními povolenkami. Nicméně zúčastněné strany se nedokázaly shodnout na pravidlech pro započítávání emisí. V sázce je velký objem finančních prostředků. Většina delegací nakonec dospěla k názoru, že absence dohody je lepší, než špatný kompromis. Zástupci zúčastněných stran tak dali přednost dalšímu kolu rozhovorů příští rok v Glasgow na COP 26. Prostor prozatím mají dvoustranné a regionální trhy s emisními povolenkami, které už vznikají.

Zdroj: Bulletin Energetika > EU