V e dnech 2. až 13. prosince se v Madridu uskuteční konference OSN o změně klimatu COP25. Na programu pracovních skupin bude řešení otázek tý-kajících se naplňování Pařížské dohody z roku 2015.

Konference COP25 se zaměří na přetrvávají-cí problémy klimatického balíčku. Mezi klíčo-vé cíle letošní konference patří uzavření roz-hovorů o podrobnostech článku 6 Pařížské dohody a nastavení konkrétních pravidel pro mezinárodní tržní mechanismus, který by stá-tům umožnil obchodování s emisemi (ETS) a přispěl tak ke snižování emisí skleníkových plynů.

Dalším zásadním tématem bude snaha o po-sílení cílů uvedených ve vnitrostátně stanove-ných příspěvcích (NDC) tak, aby se souhrnný příspěvek přiblížil celkovému cíli Pařížské dohody. V neposlední řadě budou účastníci konference diskutovat možnosti navýšení finančních prostředků na oblast klimatu s cílem dosáhnout do roku 2020 částky 100 miliard USD ročně na podporu opatření v rozvojových zemích.
Přípravu mezinárodních jednání o změně klimatu provázely komplikace. Chilský prezi-dent dne 30. října oznámil, že z důvodu týdny trvajících protivládních protestů se vzdává pořádání prosincové konference COP25. Ře-šení globálních klimatických problémů však nesnese odklad. Proto hned následující den nabídla španělská vláda, že převezme zod-povědnost za uspořádání konference. Její předsednictví tak zůstává chilské vládě, při-čemž logistiku zajistí Španělsko.

Celkovou atmosféru a výsledky jednání beze-sporu ovlivní kroky prezidenta Trumpa, který využil první příležitosti a dne 4. listopadu for-málně zahájil proces odstoupení USA od Pařížské dohody. Svůj úmysl oznámil v červnu 2017 a bude to trvat ještě další rok (do 4. listopadu 2020, shodou okolností den po prezidentských volbách) než USA od Pařížské dohody oficiálně odstoupí a sta-nou se tak jedinou zemí mimo tuto dohodu.

Jen o pár dní dříve, dne 23. října letošního roku, podala Trumpova administrativa žalobu na Kalifornii, která v roce 2014 propojila svoje schéma obchodování s emisemi (ETS) s kanadským Quebecem. Kalifornské sché-ma je také dlouhodobě zvažováno jako kan-didát na propojení s evropským schématem obchodování s povolenkami (EU ETS). Fede-rální ministerstvo spravedlnosti v žalobě uvedlo, že tržní propojení s Quebecem poru-šuje americkou ústavu, protože jednotlivé státy USA nemohou uzavírat se třetími stra-nami vlastní smlouvy a dohody (v tomto pří-padě MoU). Toto právo je dle žaloby vyhraze-no federální vládě.

Spojené státy zůstávají v přístupu k řešení klimatických otázek rozděleny. Některé ame-rické státy, města, podniky, univerzity a další komunity se k plnění cílů Pařížské dohody samy zavázaly. Klimatické koalice v USA v současné době reprezentují téměř 70 % amerického HDP a 65 % americké populace.

Na mezinárodní úrovni naopak Pařížskou dohodu podpořili francouzský prezident Ma-cron a jeho čínský protějšek Xi, když uznali Pařížskou dohodu jako „nezvratný proces a symbol směřování v oblasti klimatu“. Dne 6. listopadu podepsali Pekingskou výzvu pro zachování biodiverzity a pro zastavení změn klimatu, ve které mj. zdůraznili, že ob-chodní dohody musí být slučitelné s cíli Rám-cové úmluvy OSN o změně klimatu, Paříž-skou dohodou a programem udržitelného roz-voje do roku 2030.

Zdroj: Bulletin Energetika > EU