Evropská unie nahlíží na energetickou účinnost jako na samostatný zdroj energie. V rámci revize směrnice o energetické účinnosti, navrhuje zvýšení závazného kolektivního cíle EU pro rok 2030 z 32,5 % na 36 % v případě konečné spotřeby a na 39 % u primární spotřeby energie (vztaženo vůči predikcím z roku 2007).

Tento cíl bude formálně vyjádřen jako zvýšení ambicí do roku 2030 o 9 % oproti projekcím referenčního scénáře 2020. Nový cíl odpovídá maximální spotřebě primární energie ve výši 1 023 Mtoe a konečné spotřebě energie ve výši 787 Mtoe.

Členské státy si k dosažení společného cíle EU stanoví vnitrostátní příspěvky, jejichž orientační výše bude vycházet z kombinace kritérií odrážejících situaci v jednotlivých státech. Patří mezi ně energetická náročnost, HDP na obyvatele či potenciální úspory energie. Svoje vnitrostátní příspěvky budou členské státy notifikovat spolu s indikativní trajektorií, jako součást národních klimatickoenergetických plánů (NECP).

Členským státům se zvýší povinnost (článek 8) dosáhnout kumulovaných ročních úspor konečné spotřeby energie ze současných 0,8 % na 1,5 %, a to od roku 2024. Prodej energie použitý v dopravě může být z této kalkulace zcela nebo částečně vyloučen. Pokud členský stát nedosáhne požadované kumulativní úspory konečné spotřeby energie do konce stanoveného období, musí těchto úspor dosáhnout do konce následující periody, a to nad její rámec.

Členské státy rovněž zajistí, aby se celková konečná spotřeba energie ve veřejném sektoru každoročně snížila o nejméně 1,7 % v porovnání s rokem x2 (x je rok vstupu směrnice v platnost). Kromě toho budou mít členské státy povinnost každoročně renovovat alespoň 3 % celkové podlahové plochy.

V souvislosti s veřejnými zakázkami mohou členské státy požadovat zohlednění širších aspektů udržitelnosti, vč. kritérií ESG.

V případě, že některé státy budou v plnění svých příspěvků zaostávat, budou muset do jednoho roku po obdržení hodnocení Komise provést nápravná opatření, včetně zvýšení povinnosti úspory energie podle článku 8, úpravy povinnosti pro veřejný sektor či dobrovolného finančního příspěvku do Národního fondu energetické účinnosti. Pokud by však Komise považovala navrhovaná nápravná opatření za nedostatečná, uplatní svou pravomoc a navrhne případně další doporučení.

Kolektivní cíl pro zvyšování energetické účinnosti je jediným klimatickoenergetickým cílem do roku 2020, kterého EU téměř jistě nedosáhne. Podle odhadů pouze 9 členských států rámcově splnilo své indikativní cíle energetické účinnosti do roku 2020. Zpráva Evropské agentury pro životní prostředí (EEA) uvádí, že pro splnění původního (32,5 %) cíle do roku 2030 je zapotřebí zdvojnásobit průměrnou míru ročního snížení spotřeby energie dosaženou v letech 2005 až 2018.

Za této situace Skupina ČEZ považuje navrhované navýšení ambicí pro energetickou účinnost na úrovni EU za nepřiměřené, vyžadující neadekvátní náklady.

Rovněž navyšování ambicí ročních úspor konečné spotřeby (článek 8) neodpovídá realitě dosaženého pokroku. V rámci zprávy o stavu energetické unie z října 2020 Evropská komise uvádí, že kumulativní úspory do roku 2020 pravděpodobně nesplní 12 členských států, včetně České republiky. S ohledem na tuto skutečnost je další zpřísňování v této oblasti (od roku 2024) zcela neadekvátní.

Skupina ČEZ hodnotí pozitivně zachování možnosti volby schématu k dosažení kumulativních ročních úspor. Pro ČR je zásadní zajištění dostatečné flexibility pro plnění závazku v rámci alternativního schématu.

Skupina ČEZ rovněž podporuje důraz na informovanost spotřebitelů a posilování jejich pozice. V tomto ohledu dlouhodobě usiluje o kvalitní a vzájemně vyváženou komunikaci se zákazníkem.

Zdroj: www.cez.cz