Prezidenti a předsedové vlád zemí EU jednali na mimořádném zasedání Evropské rady o podobě víceletého finančního rámce (VFR) na období 2021 až 2027. Po dvou dnech vyjednávání a bilaterálních rozhovorů (20. a 21. února) skončil summit bez dohody. Z pohledu energetiky je zásadní neshoda na způsobu získání příjmů z EU ETS do rozpočtu a návrh provázat čerpání z Fondu pro spravedlivou transformaci se závazkem členského státu dosáhnout klimatické neutrality do roku 2050.

Předseda Rady EU Charles Michel na základě individuálních konzultací s vedoucími představiteli EU27 předložil před zahájením summitu návrh možné podoby příštího rozpočtu EU. Ve snaze dosáhnout kompromisu navrhl rozpočet, který odpovídá příspěvkům členských států ve výši 1,074 % hrubého národního důchodu (HND) EU27, tj. 1095 miliard eur v závazcích. Tedy méně, než navrhovala Komise (1,11 % HND EU27, tj. 1 135 miliard eur).

S jeho návrhem však nesouhlasila skupina čtyř členských zemí (Dánska, Nizozemska, Rakouska a Švédska), které jsou čistými plátci a jejichž příspěvky by v důsledku brexitu citelně narostly. Proto požadují „spravedlivější rozdělení zátěže“ a nehodlají podpořit navýšení rozpočtu nad současnou výši příspěvků členských států tj. 1,00 % HND EU28. Zároveň požadují zachování tzv. korekcí a posílení vlastních zdrojů do rozpočtu EU.

Na druhé straně snahou členských zemí, které profitují z kohezní a zemědělské politiky, je zmírnit plánované škrty v kohezních programech a přímých platbách pro zemědělce. Proto mj. mají zájem o navýšení rozpočtu, a to např. v případě Maďarska (požadavek 1,3 % HND EU27, což odpovídá pozici EP) dokonce nad rámec původního návrhu Komise.

Co se týká vlastních zdrojů, navrhl předseda Rady EU zařadit do rozpočtu příjmy přesahující průměrný roční příjem na členský stát generovaný povolenkami v aukčním v období let 2016 až 2018. S tímto návrhem členské státy nesouhlasily. V návrhu Komise se počítá s 20 % příjmů z výnosů EU ETS. Výnosy členských zemí z prodeje povolenek v minulém roce činily dohromady 14,5 mld. eur. Evropský parlament již avizoval, že pro jeho souhlas budou příjmy z vlastních zdrojů nezbytné.

Čistí plátci dále trvají na vytvoření účinného mechanismu, který posílí vazby mezi financováním EU a zásadami právního státu. Evropská komise spolu s návrhem víceletého finančního rámce předložila návrh na nařízení o ochraně rozpočtu, ve kterém navrhuje snížení financování v případě nedostatků týkajících se právního státu. Na návrh Komise by o snížení měla rozhodovat Rada, a to obrácenou kvalifikovanou většinou. Předseda Rady navrhl hlasování kvalifikovanou většinou, což by ztížilo přijetí takového rozhodnutí.

Zcela novým návrhem také bylo propojení mezi závazkem klimatické neutrality do roku 2050 a čerpáním z Fondu pro spravedlivou transformaci. Michel navrhuje, aby země, které se dosud na národní úrovni nezavázaly k tomuto cíli, dostaly pouze polovinu alokovaného příspěvku. Druhá polovina by měla být k dispozici po přijetí závazku. Toto ustanovení se týká především Polska, které jako jediné na prosincové Evropské radě cíl klimatické neutrality EU nepotvrdilo – více viz prosincový bulletin Energetika v EU. Ostatní členské země tento cíl sice potvrdily, nicméně nebyla projednaná otázka, jak bude rozdělen mezi jednotlivé členské země. Některé již dříve cíl klimatické neutrality do roku 2050 samy přijaly, některé si stanovily i dřívější cíle (Švédsko, Finsko a Rakousko) a další země, včetně České republiky, ještě potvrzení cíle na národní úrovni čeká.

Jednání o VFR jsou pověstná svou obtížností a obvykle vyžadují více mimořádných summitů. Předsednictví v Radě převezme v červenci Německo, a tak pokud nedojde k dohodě ještě během chorvatského předsednictví, bude spolu s Michelem moderovat diskusi o nalezení kompromisní podoby pozice.

Po dosažení dohody na úrovni Rady bude probíhat interinstitucionální jednání v rámci trialogu, kdy bude zapotřebí sladit pozice Rady a Evropského parlamentu. (Více o pozici EP viz bulletin Energetika v EU zde a zde.) Vyjednávací tým Evropského parlamentu reagoval na probíhající jednání Rady. Požaduje „překonání čistě účetního přístupu bez nedostatku politické vize“ a dodává, že takový přístup je v rozporu s výzvami, před kterými Evropská unie stojí, zejména se snahou dosáhnout klimatické neutrality, zajistit digitální transformaci a posílit význam EU v mezinárodním kontextu.
Čas na dosažení dohody běží a případné zpoždění by mělo nepříznivý dopad na pokračování stávajících programů a politik, stejně jako na zavádění nových.

 

Zdroj: ENERGETIK EU 02/2020