E vropský parlament na svém plenárním zasedání ve Štrasburku dne 28. listopadu přijal usnesení o klimatické a environmentální nouzi a ke klimatické konferenci COP25. Požaduje navýšení emisního cíle do roku 2030 na 55 %.

Nově zvolení europoslanci vyhlásili stav klimatické a environmentální nouze. Apelují na členské státy, Evropskou komisi i všechny účastníky na globální úrovni, aby urychleně navrhli konkrétní opatření a zabránili hrozbě globálního oteplování dříve, než bude pozdě.

Čtvrteční hlasování bylo první příležitostí v rámci nově zvoleného Parlamentu, při které europoslanci zaujali pozici k politice EU v oblasti klimatu. Přijatá usnesení jsou sice právně nezávazná, nicméně signalizují postoj, který bude Evropský parlament hájit během svého mandátu, a na který by měla reagovat svými závěry prosincová Evropská rada.

Během rozpravy v plénu europoslanci potvrdili, že ambice v oblasti klimatu a finalizace víceletého finančního rámce EU na období 2021 až 2027 spolu úzce souvisejí. V usnesení očekávají, že Zelená dohoda pro Evropu (Green Deal), kterou hodlá předložit předsedkyně Komise Ursula von der Leyenová, stanoví ambiciózní strategii pro dosažení uhlíkově neutrální EU nejpozději do roku 2050, přičemž její součástí bude cíl 55% snížení emisí do roku 2030. Zároveň vyzývají členské státy, aby na zasedání prosincové Evropské rady tento dlouhodobý cíl nulových emisí do roku 2050 politicky přijaly a následně EU tento cíl co nejdříve oznámila sekretariátu Rámcové úmluvy OSN. Současný cíl EU do roku 2030 je snížit emise CO2 o 40 % ve srovnání s úrovní roku 1990.

Nemalou pozornost věnovali europoslanci principu spravedlivého přechodu a v usnesení zdůrazňují, že politika v oblasti klimatu musí být prováděná sociálně udržitelným způsobem. Po Komisi dále požadují, aby odstranila nejednotnost v současných unijních politikách týkajících se klimatické a environmentální krize, zejména prostřednictvím dalekosáhlých reforem politik v oblasti zemědělství, obchodu, dopravy, energetiky a investic do infrastruktury.

Současně potvrdili význam jaderné energie při plnění cílů EU v oblasti klimatu. Vyzdvihli skutečnost, že neprodukuje skleníkové plyny a může pokrýt významnou část výroby elektřiny v Evropě. Zároveň požadují střednědobou a dlouhodobou strategii pro tzv. zadní část jaderného palivového cyklu, která zohlední technologický pokrok, a zvýší tak aspekt udržitelnosti celého sektoru.

Usnesení o klimatické a environmentální nouzi bylo přijato 429 hlasy, 225 europoslanců hlasovalo proti a 19 se jich zdrželo. Obdobné rozložení hlasů zaznamenalo také usnesení ke konferenci COP25, a to s 430 hlasy pro, 190 hlasy proti a 34 poslanci, kteří hlasovali proti.

Zdroj: Bulletin Energetika > EU