V návaznosti na nařízení o zřízení rámce pro usnadnění udržitelných investic a s přihlédnutím k počátečnímu posouzení dopadů a závěrečné zprávě skupiny technických expertů (TEG) zveřejnila Evropská komise dne 20. listopadu návrh delegovaného aktu, který specifikuje udržitelné hospodářské činnosti. V přílohách předkládá konkrétní screeningová kritéria týkající se klimatických změn, tj. zmírňování změn klimatu (mitigace) a přizpůsobení se těmto změnám (adaptace).

Rámec pro usnadnění udržitelných investic je postaven na šesti environmentálních cílech. Hospodářská činnost, která má ambici být označena jako udržitelná, musí přispívat alespoň k jednomu z nich a nesmí zásadním způsobem ohrožovat žádný z ostatních cílů (tzv. kritéria „do no significant harm“ – DNSH).

V oblasti energetiky posuzuje Komise potenciální přínos a proveditelnost všech příslušných stávajících technologií z hlediska klimaticky neutrální energie. U jaderné energie nebyl TEG ve své zprávě schopen posoudit, zda jaderná energie splňuje kritérium DNSH, a proto toto hodnocení v současné době stále probíhá pod vedením Společného výzkumného střediska (JRC). Z tohoto důvodu není v této fázi do delegovaného aktu jaderná energie ještě zařazena. V návaznosti na vypracování tohoto zhodnocení, které ještě posoudí odborníci na radiační ochranu a nakládání s radioaktivními odpady, jakož i experti na oblast životního prostředí, bude v zásadě možné delegovaný akt doplnit ještě předtím, než vstoupí v platnost.

Pevná fosilní paliva, jako je uhlí nebo lignit, jsou z taxonomie vyloučena, takže nebudou mít přístup k ekologickým investicím. Hospodářské činnosti, pro které neexistují technologicky a ekonomicky proveditelné nízkouhlíkové alternativy, ale jejich dočasné využívání se přitom považuje za nezbytné, označuje Komise jako přechodné hospodářské činnosti. Do této kategorie spadá využití zemního plynu. Pokud by se měl kvalifikovat z hlediska mitigace, stanovil návrh delegovaných aktů emisní strop ve výši 100 gCO2e/kWh pro celý životní cyklus.V praxi by to znamenalo použití technologií pro zachytávání uhlíku (CCS). Pokud by se měl kvalifikovat z hlediska adaptace, bude muset plnit kritérium DNSH pro přímé emise ve výši 270 gCO2e/kWh.

taxonomie emisní strop 2,256 tCO2e/t vodíku pro celý životní cyklus, což ve svém důsledku znamená, že vodík vyrobený z českého energetického mixu by se nekvalifikoval a tento limit by splňoval pouze vodík vyrobený elektrolýzou přímo z jaderné energie. U fotovoltaiky a větru by záleželo na kalkulaci emisí z celého životního cyklu jednotlivých zdrojů.

Pro vodní elektrárny se situace oproti zprávě TEG výrazně zhoršila, přestože jsou považovány za obnovitelné zdroje energie. Návrhy delegovaných aktů stanovily pro kvalifikaci vodních elektráren z hlediska mitigace podmínku splnění jednoho z následujících kritérií: pro celý životní cyklus nižší emise skleníkových plynů než 100 gCO2e/kWh či vyšší hustotu energetického toku (power density) než 5 W/m2. Zároveň je nutné z hlediska DNSH přijmout veškerá relevantní opatření s ohledem na ochranu přírodních stanovišť, živočišných druhů či kvalitu vody.

Pokud Evropská komise umožní evropským distribucím kvalifikovat se jako součást propojeného evropského systému, bude distribuce automaticky v taxonomii. Pokud ne, pak by pro distribuci elektrické energie byla rovněž stanovena těžko splnitelná kritéria dosažení průměrného emisního faktoru distribuční soustavy pod limitem 100 gCO2e/kWh měřeného na základě životního cyklu. Přitom provozovatel distribuční sítě nemá možnost odpojit výrobnu, která nesplňuje uvedená emisní kritéria.

Fotovoltaika i větrné elektrárny kritéria pro udržitelné aktivity plní bezpodmínečně.

Taxonomie, neboli nařízení o zřízení rámce pro usnadnění udržitelných investic, tvoří klíčový právní předpis, který má za cíl nasměrovat na úrovni EU soukromé investice spolu s veřejnými financemi do udržitelných a klimaticky neutrálních projektů a umožnit tak realizaci Zelené dohody. Návrh Komise nyní projde čtyřtýdenní veřejnou konzultací, která bude ukončena 18. prosince. Poté Komise delegovaný akt přijme a předloží ke kontrole a případným námitkám Evropskému parlamentu a Radě. V platnost by měl delegovaný akt vstoupit v lednu 2022.

Zásadním problémem ve zveřejněném návrhu delegovaných aktů je absence jádra, které by jako nízkoemisní zdroj vedoucí k přechodu na bezemisní ekonomiku nemělo chybět. Zhodnocení DNSH až v roce 2021 a nezačlenění jádra už v první vlně ztíží pravděpodobnost, že jádro do taxonomie projde. Šance na zařazení jádra do taxonomie by se mohly zvýšit, kdyby bylo jádro přidáno do delegovaných aktů v roce 2021 společně s plynem. Plyn však čelí požadavku na emisnost, kterou nesplňují ani nejnovější plynové elektrárny a z mnoha členských zemí zní velká neochota toto odsouhlasit. Odsunutím plynu až na příští rok by tak vznikl prostor na vyjednání akceptovatelného emisního limitu. Navíc pokud tyto dvě technologie půjdou ruku v ruce, zmenší se pravděpodobnost na zamítnutí v Evropském parlamentu, který by nemusel být jádru většinově nakloněn.

U vody by se do návrhu měla vrátit výjimka pro již provozované elektrárny tak, jak bylo stanoveno v TEGu. Úprava u aspektu DNSH je také nutná, protože navržené těžko splnitelné ekologické požadavky provozovatelé vodních elektráren v ČR často ani nemohou ovlivnit, protože nejsou vlastníky vodních toků či přehrad, ale pouze elektráren.

Distribuce by měla být do taxonomie automaticky zahrnuta jako aktivita, která je naprosto zásadní pro realizaci nízkoemisního energetického systému, k čemuž by snad mělo dojít.

 

Zdroj: www.cez.cz