Ukládání elektrické energie a takzvaná agregace flexibility, to jsou klíčová témata novely energetického zákona známé jako Lex OZE III. Ta je posledním ze tří novel, které mají usnadnit modernizaci tuzemské energetiky a již by v únoru měla projednat Legislativní rada vlády.

Bateriová úložiště umožňují uskladnit přebytečnou elektřinu a využít ji později. Pomáhají tak řešit problém fotovoltaických elektráren (FVE), jejichž výroba je vysoká kolem poledne, kdežto spotřeba je naopak nejvyšší v ranní a večerní špičce – a tehdy je také elektřina na spotovém trhu nejdražší.

Předseda představenstva Solární asociace a výkonný ředitel asociace AKU-BAT Jan Fousek uvádí, že co do akumulace Česko učinilo velký pokrok. Zatím se ale lepší čísla týkají spíše domácích fotovoltaik.

Přes devadesát procent elektráren na rodinných domech se staví spolu s akumulátory, přičemž průměrná velikost akumulace dosáhla v loňském roce 12,3 kWh. „Naopak poměr FVE a bateriového úložiště zůstává u velkých projektů stále extrémně malý, je to méně než čtyři procenta,“ upozorňuje Fousek.

Celková kapacita baterií v kombinaci s FVE byla v Česku na konci loňského roku 1 420 MWh. Malé baterie podle Fouska pomohou majitelům, nicméně českou energetiku nezachrání. Zásadním úkolem je posílit akumulaci u velkých obnovitelných zdrojů kvůli stabilitě sítí.

„Aktuálně si umíme poradit s akumulací, která je u obnovitelného zdroje, a to nejen u domácí FVE, ale i u větších třeba fotovoltaických nebo větrných elektráren, ale nyní jde o to ji definovat samostatně a dát ji přesná pravidla,“ popisuje Štěpán Chalupa, předseda Komory obnovitelných zdrojů energie.

Od agregace flexibility se navíc očekává, že zlepší spolehlivost a předvídatelnost dodávek energie z menších zdrojů, což může snížit potřebu stavět velké elektrárny. Nahradit je mohou početnější menší zdroje.

„Studie, kterou si nechalo zpracovat ministerstvo průmyslu a obchodu, ukazuje, že při zavedení vhodného legislativního prostředí a využití chytrých funkcí zdrojů lze snížit potřebné investice do rozvoje sítě o polovinu. Vláda má tak s trochou nadsázky v rukou zákon, který může ušetřit 50 miliard korun z našeho rozpočtu,“ říká Laura Otýpková, vedoucí Odpovědné energie v právní kanceláři Frank Bold.

Za důležité Otýpková považuje schválení pravidel, díky nimž by na energetických trzích mohli fungovat i malí hráči, jako jsou energetické komunity a aktivní zákazníci. „Skrývá se v nich totiž velký potenciál pro poskytování flexibility a vyrovnávání výkyvů v síti,“ tvrdí.

Fousek oceňuje i to, že novela odstraňuje riziko dvojího zpoplatnění uložené elektřiny poplatkem za podporované zdroje energie. Zároveň však upozorňuje na hrozbu, že nezávislý agregátor bude zaveden až s plným spuštěním Energetického datového centra, plánovaným na druhou polovinu roku 2026.

„V AKU-BAT se snažíme o zavedení přechodného řešení, jako mají například Slovensko, Maďarsko nebo Chorvatsko,“ dodává.

Novela obsahuje i několik opatření, která mají lépe ochránit spotřebitele. Důležitou úpravou je možnost zákazníka ukončit smluvní vztah s obchodníkem, který nemá zajištěnou bezpečnou obchodní strategii.

„Jde o situaci, kdy si obchodník nezajistil dostatek elektřiny nebo plynu dopředu na stanovené období. Jedná se o reakci na krachy alternativních dodavatelů na podzim roku 2021, který způsobil řadě zákazníků problémy. Tímto opatřením chceme zabránit opakování kauzy Bohemia Energy,“ uvedl k návrhu ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela.

Pro některé odborníky je však zklamáním, že novela vstoupí v platnost přinejlepším v lednu příštího roku 2025. Již nyní má totiž nová právní úprava zpoždění.

„Zavedení agregace flexibility a jasná pravidla pro akumulaci jsou už přes dva roky po termínu. České republice hrozí pokuty za chybějící transpozici evropského práva, přijetí novely je také potřebné pro další čerpání evropských finančních prostředků z Národního plánu obnovy,“ říká Otýpková.

„Co nám bylo formálně vytýkáno se postupně řešilo a řeší. Něco jsme již zvládli předchozími novelami, ale třeba i stavebním zákonem. Lex OZE III je poslední zákon, který dokončuje transpozici evropské legislativy. Jeho přijetím to zpoždění napravíme a Česku by tak neměly hrozit již žádné penále,“ uvádí Chalupa z Komory OZE.