Dne 23. září se v New Yorku uskutečnil klimatický summit OSN. Jeho cílem bylo povzbudit zúčastněné strany, aby posílily své ambice v oblasti ochrany klimatu, zvýšily stávající příspěvky ke snižování emisí a předložily ambiciózní dlouhodobé strategie, a to včas před zasedáním konference smluvních stran Pařížské dohody na konci roku 2020.

Zástupci mnoha zemí příležitost využili a na summitu se zavázali k aktualizaci svých národních příspěvků (NDC) s cílem kolektivního snížení emisí do roku 2030 o nejméně 45 procent a k vypracování národních strategií pro dosažení uhlíkové neutrality do roku 2050. Ambiciózní závazky představili i zástupci regionů, měst, investorů a podniků. Nicméně největší znečišťovatelé se k těmto závazkům nepřidali. Čína neučinila žádné nové závazky, USA se summitu nezúčastnily a Indie sice zdvojnásobila své plány pro obnovitelné zdroje energie, nicméně nepředstavila žádný závazek pro snižování spotřeby uhlí.

Celkem 15 zemí, včetně Dánska, Lucemburska, Nizozemí a Švédska přijalo závazek nulových emisí do roku 2050. Evropská unie se k této skupině v New Yorku nepřidala. V rámci svého sdělení uvedla, že s termínem začátku roku 2020 „aktivně připravuje“ dohodu ohledně dlouhodobé strategie EU s cílem dosáhnout klimatické neutrality do roku 2050. Takovou dohodu podporuje velká většina členských států EU. Zdrženlivou pozici zastává pouze Česká republika, Estonsko, Maďarsko a Polsko, a to s odkazem na udržení hospodářské konkurenceschopnosti.

Evropská rada vyzvala Radu EU a Komisi, aby dále pokračovaly v práci na vytvoření podmínek pro přechod ke klimaticky neutrální EU. Vedoucí představitelé EU se tomuto tématu budou věnovat na říjnovém zasedání Evropské rady, a to spolu s projednáváním podoby příštího víceletého finančního rámce EU na období 2021 až 2027. Příští rozpočet EU by měl stimulovat opatření, která povedou ke zmírňování změny klimatu. Polský ministr energetiky Krzysztof Tchórzewski uvedl, že představa, že jeho země bude do roku 2050 uhlíkově neutrální, je jen snění. Podle jeho „nepřesných výpočtů“ bude Polsko potřebovat 700 až 900 miliard eur, aby se zbavilo závislosti na uhlí. Zároveň uvedl, že není možné navyšovat vnitrostátní plán v oblasti energetiky a klimatu bez další pomoci EU.

Zdroj: Bulletin Energetika > EU