Poslední březnový den se ve formě online konference konal důležitý summit světových ministrů, kteří ve svých zemích zodpovídají za oblast energetiky a klimatické politiky. Více než čtyřicet států se tímto způsobem připravovalo na listopadové zasedání organizace COP26 ve skotském Glasgow a dospělo k několika konkrétním krokům, které by z jejich pohledu měly vést k úspěchu zmíněné globální konference.

Kdo se Net Zero summitu zúčastnil?

Online konference, spolupořádané Mezinárodní energetickou agenturou (IEA) a předsedou COP26 Alokem Sharmou, se zúčastnilo více než 40 zemí zastoupených svými ministry a dalšími relevantními reprezentanty, kteří mají ve své působnosti otázky spojené s energetikou a řešením klimatických změn. Složení účastníků bylo pestré, za své monitory zasedli mimo jiné vládní představitelé Austrálie, Brazílie, Číny, Francie, Německa, Indie, Japonska nebo Velké Británie. Kromě ministrů se akce zúčastnili také zástupci mezinárodních organizací včetně OSN, WTO, Evropské unie, Africké unie nebo Světového ekonomického fóra, soukromých společností (mj. Eni, Hitachi nebo Enel) a nevládních organizací. Svého účastníka měly v osobě Johna Kerryho rovněž Spojené státy. Z výčtu je zřejmé, že tento virtuální summit byl, minimálně svým složením, na velmi vysoké úrovni. Slovy čísel se jej zúčastnily země, které pokrývají více než 80 % globálního HDP, obyvatelstva a rovněž i objemu emisí.

Jaké výsledky a výstupy summit přinesl?

Hlavním cílem summitu bylo prozkoumat možné způsoby spolupráce na redukci škodlivých emisí skleníkových plynů a připravit se tak na listopadové zasedání konference COP26 v Glasgow. Alok Sharma pro média pochválil celkovou atmosféru jednání a jeho výsledky a dodal, že nastal čas, aby se po desetiletí úvah přešlo k desetiletí realizace. Spokojený se summitem byl rovněž ředitel IEA Fatih Birol, který zdůraznil, že drtivá většina světa se shoduje na závažnosti klimatické krize a na naléhavosti okamžitých opatření směřujících k tomu, aby globální emise klesly k čisté nule. Tento cíl podle Birola nemůže být dosažen samostatným úsilím jednotlivých zemí, ale jen jejich spoluprací. Nejdůležitějším konkrétním výsledkem bylo přijetí sedmi klíčových principů, předložených Mezinárodní energetickou agenturou.

Čeho se týká sedm klíčových principů, schválených na summitu?

Sedm klíčových principů, navržených IEA, si klade ambiciózní cíl dovést světové společenství k nulovým emisím. Představují komplexní rámec pro naplnění všech výše zmíněných ambicí a podklad pro další práci na opatřeních, které k naplnění těchto cílů mohou směřovat. Agentura rovněž v dokumentu nabízí svou pomoc s realizací jednotlivých bodů těchto principů. Prvním z nich je zdůraznění příležitosti, jakou země mají v souvislosti s opětovným nastartováním svých ekonomik po odeznění globální pandemie. IEA tím připomíná, že při restartech je vhodné napomoci vzniku udržitelných energetických systémů. Druhý bod zdůrazňuje potřebu klást cíle, které jsou ambiciózní a zároveň splnitelné. Vlády by měly přijímat vlastní národní plány, zohledňující specifika jednotlivých zemí. Třetí bod připomíná nezbytnost kooperace a sdílení zkušeností při naplňování vizí, představených ve zmíněném dokumentu. Čtvrtý bod se věnuje potřebě technologických inovací, nejlépe opět v rámci široké mezinárodní spolupráce. Nedílnou součástí je důraz na zvýšení energetické účinnosti systémů. Pátý bod apeluje na zvýšení investic do klimaticky neutrální světové ekonomiky. Do roku 2030 vzroste objem nezbytného financování výroby, přepravy a skladování elektrické energie na více než 1,6 trilionu dolarů ročně. Podle IEA je tedy nutné spojit síly veřejného a soukromého kapitálu tak, aby bylo možné této částky dosáhnout. Důraz na prospěch obyvatel a komunit je obsažen v bodě číslo šest. Agentura připomíná státům, aby dbaly ve svých plánech na posouzení všech sociálních, ekologických a ekonomických dopadů a vzdělávaly své obyvatelstvo tak, aby se mohlo na těchto změnách podílet. Poslední bod přináší apel na to, aby nové energetické systémy byly udržitelné, bezpečné, cenově dostupné a flexibilní. Státy musí při jejich tvorbě myslet na případná rizika, předvídat je a správně reagovat na problémy, které by mohly při tomto přechodu nastat.

Co se v nejbližší době očekává v souvislosti s výsledky summitu?

Důležitým příštím krokem bude představení obsáhlé „cestovní mapy“, kterou vytvoří IEA, a která bude sloužit jednotlivým vládám jako podpora pro jejich další aktivity spojené s naplňováním představených principů. Podle agentury takový plán pomůže globálnímu energetickému sektoru k dosažení nulových emisí do roku 2050 a v tomto ohledu se stane klíčovým vkladem IEA. Mapa by měla být zveřejněna již 18. května.

Zdroj: www.cez.cz