Skupina deseti členských zemí dne 11. října ve společném prohlášení o jaderném spojenectví vyzvala Evropskou komisi, aby uznala jadernou energii jako nízkouhlíkový zdroj, který by měl být součástí přechodu ke klimatické neutralitě. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová vyjádřila vstřícný postoj, když na tiskové konferenci po summitu uvedla, že EU potřebuje jadernou energii jako stabilní zdroj energie a během přechodného období také zemní plyn.

Evropská komise v dubnu letošního roku zveřejnila (formou delegovaného aktu) první soubor screeningových kritérií pro specifikaci hospodářských činností, které přispívají ke dvěma environmentálním cílům (adaptace a mitigace). Nicméně výrobu elektřiny z jaderné energie Evropská komise do posuzovaných činností zatím nezahrnula.

Rozhodnutí odložila, ačkoli expertní posudky o ekologických dopadech jaderné energetiky, které si Komise vyžádala, potvrdily, že s ohledem na taxonomii není výroba elektřiny z jádra o nic méně šetrná k životnímu prostředí než jiné energetické zdroje, které do taxonomie zařazené jsou. Více viz dubnové číslo bulletinu Energetika v EU.

Komisařka pro finanční služby, finanční stabilitu a unii kapitálových trhů Mairead McGuinnes v souvislosti s taxonomií v rozhovoru pro Financial Times uvedla, že vzhledem k „velmi rozdílným názorům není řešení hotové“. Návrh doplňkového delegovaného aktu musí získat širší podporu jak členských států, tak Evropského parlamentu.

Společné shody v otázce posouzení jaderné energie nebylo dosud dosaženo na úrovni členských zemí EU. Německo, které se rozhodlo odstavit všechny své reaktory do konce roku 2022, podporované Rakouskem, Dánskem či Španělskem, lobbuje proti jejímu zařazení do taxonomie.
Narůstající podpora využití jaderné energie Na druhé straně stojí Francie, která generuje 70 % své elektřiny z jádra a v příštích pěti letech hodlá do jaderné energetiky investovat jednu miliardu eur. Společně se skupinou jaderného spojenectví, ke kterému se kromě České republiky dále připojily také Bulharsko, Finsko, Chorvatsko, Maďarsko, Polsko, Rumunsko, Slovensko a Slovinsko, požaduje, aby jaderná energie byla do evropského rámce taxonomie zařazena do konce roku 2021. Vstřícnou pozici vůči jádru zaujalo také Řecko (které primárně prosazuje zemní plyn jako přechodný zdroj energie) a Nizozemsko, které v současnosti provozuje jadernou elektrárnu Borssele a nevylučuje případnou výstavbu nových reaktorů v budoucnosti.
Podle francouzského prezidenta Emmanuela Macrona „nebyla nikdy mezi členskými státy vyjádřena tak jasná a široká podpora nutnosti využít jadernou energii k dosažení klimatických cílů jako nyní“.

Komise avizovala, že rozhodnutí ohledně zařazení jaderné energie do taxonomie by v zásadě mělo padnout do konce letošního roku. Nicméně vzhledem k neshodám a vyhraněným názorům by se mohlo o nějakou dobu posunout. V takovém případě by se hledání kompromisního řešení přesunulo na začátek příštího roku, kdy předsednictví Rady převezme projaderná Francie a získá tak vliv na ovlivňování agendy, kterou se bude Rada zabývat. V rámci úzké spolupráce tria členských zemí zajišťujících kontinuitu činnosti EU naváže v druhé polovině příštího roku předsednictvím Rady Česká republika.

Zdroj: www.cez.cz