Vnávaznosti na formální přijetí Evropským parlamentem a Radou ministrů vstoupilo dne 19. února v platnost nařízení, kterým se zřizuje Nástroj pro oživení a odolnost.
Tento nástroj, který je nejdůležitější částí stimulačního balíčku Next Generation EU, umožní členským státům EU čerpat granty a půjčky na zmírnění dopadů pandemie v celkové výši 627,5 miliardy eur. Finanční prostředky budou k dispozici po dobu tří let a bude možné je využívat i zpětně na projekty zahájené od 1. února 2020.
Podmínkou čerpání je vytvoření a předložení národních plánů obnovy, které se soustředí na klíčové oblasti politiky EU. Alespoň 37 % rozpočtu každého plánu musí být vyčleněno na opatření v oblasti klimatu a alespoň 20 % na digitální opatření. Plány musí také respektovat pravidlo „do no significant harm“.
V neposlední řadě nařízení stanoví, že finanční prostředky z tohoto nástroje mohou být čerpány pouze v souladu s platným unijním a vnitrostátním právem, zejména pokud jde o předcházení podvodům, korupci a střetu zájmů.
Evropská komise zároveň zavedla integrovaný informační a monitorovací systém, jehož cílem bude umožnit přístup k údajům, jak jednotlivé členské státy finanční prostředky využívají.
Národní plán obnovy
Konzultace s Evropskou komisí ohledně Národního plánu obnovy (NPO) byly zahájeny dne 15. října 2020 předložením dokumentu s názvem Východiska NPO. Na jeho vypracování se připomínkami podílely zainteresované subjekty v ČR.
V současné době probíhají intenzivní závěrečné práce na přípravě NPO. Dokument se reviduje s věcně příslušnými ministerstvy, jako gestory za jednotlivé komponenty, kteří budou zodpovídat za plnění nastavených milníků a cílů a rovněž za jejich finanční zabezpečení. NPO se dále konzultuje s Úřadem vlády ČR a harmonizuje s dalšími požadavky Evropské komise (EK).
MPO připravilo v průběhu ledna 2021 revidované, nicméně stále ne konečné, texty popisující obsah jednotlivých komponent NPO a přehlednou tabulku návrhu rozdělení finančních prostředků pro jednotlivé oblasti opatření z celkové předpokládané alokace ve výši cca 177 mld. Kč. Komponenty, které jsou v aktuální verzi NPO, však objemem finančních prostředků nadále výrazně převyšují výše uvedenou hranici a bude nutné je snížit na potřebnou úroveň.
Aktuální verze NPO proto není ještě finální a očekáváme, že dozná dalších změn. Pře-devším se nejedná o finální rozdělení alokací a pravděpodobně i výčet komponent, neboť bude muset dojít k jejich redukci. Navíc budou doplněny o milníky, cíle, rozpočet na období realizace plánu a zdůvodnění výše nákladů.
MPO současně dále pracuje na alokační matici, nicméně zatím ještě není známé rozdělení některých fondů. S ohledem na vyjasňování požadavků s EK k jednotlivým komponentám NPO je nyní obtížné stanovit přesný harmonogram dalších prací.
Nadále probíhají intenzivní jednání s EK. ČR postupně posílá rozpracované komponenty EK pro získání zpětné vazby. V obecné rovině je podle EK nutné se v NPO v rámci jeho přípravy dále soustředit na dva základní aspekty: 1) NPO by měl obsahovat výdaje v kombinaci s reformami, které přispějí k dalšímu budoucímu růstu; 2) Významné jsou strukturální reformy na posílení sociální a hospodářské odolnosti, na podporu fiskální udržitelnosti, k efektivním daním a sociální ochraně.
Další připomínky EK MPO postupně zapracovává (spolu s novým guidance), aby plán byl bez potíží schválen EK.
Snahou MPO je dokončit konzultace o obsahu jednotlivých komponent (tj. o dílčích opatřeních pro provádění reforem a veřejných investic) s EK do začátku března 2021. Poté bude materiál kompletován a postoupen do meziresortního připomínkového řízení. Po schválení vládou ČR bude NPO oficiálně předložen (nejpozději k 30. dubnu 2021) k posouzení ze strany EK s předpokladem následného schválení Radou EU.