Evropská komise na svých internetových stránkách zveřejnila nejnovější zprávu o energetických trzích EU, pokrývající období druhého čtvrtletí roku 2019. Závěry a obsah této zprávy jsou tématem dnešního vydání.

Jaké jsou závěry a hlavní obsah zprávy o stavu trhu s elektrickou energií?

V rámci Evropské unie pokračuje intenzivní přechod z výroby elektřiny z černého uhlí na výrobu ze zemního plynu. V několika zemích dochází obdobně k transferu zdrojů z hnědého uhlí na elektřinu z plynu. Řečí čísel: meziročně klesla výroba elektřiny z uhlí o 16 %, zatímco objem elektřiny vyrobené v plynových elektrárnách stoupl o 39 %. V červnu tohoto roku dokonce podíl hnědého a černého uhlí na evropském energetickém mixu klesl na historicky nejnižší úroveň (13 %). Logicky se snížil rovněž dovoz uhlí ze zemí mimo Evropskou unii pro potřeby tepelných elektráren o 22 % v porovnání s předchozím rokem. Celkem bylo importová-no 20,2 Mt této suroviny, což je rovněž nejnižší zaznamenaná hodnota. O 20 % stoupla cena emisních povolenek, což se podle názoru autorů studie rovněž projevilo v klesající spotřebě uhlí. Nárůst o 7,5 % dosáhla ve druhém čtvrtletí tohoto roku souhrnná výroba energií z obnovitelných zdrojů, souhrnem jsou míněny solární a větrné zdroje společně s elektřinou vyrobenou z biomasy. Celkem bylo vyrobeno 145 TWh této „čisté“ energie. Podle zprávy se zvýšený objem energie z OZE pozitivně podepsal na poklesu velkoobchodní ceny elektřiny na většině trhů Evropské unie.

Jaké jsou závěry a obsah zprávy o trhu s plynem?

Po několika čtvrtletích poklesu spotřeby zemního plynu došlo oproti druhému čtvrtletí roku 2018 k jejímu pětinovému nárůstu. Zpráva dává tento fakt do souvislosti mimo jiné s pádem velkoobchodních cen plynu napříč nejdůležitějšími evropskými huby (a rovněž s již zmíněným zdražením uhlí). Setrvale naopak klesala vlastní evropská produkce plynu, což při zvýšení spotřeby vedlo k logickému nárůstu importu této suroviny ze zemí mimo Evropskou unii. Dovoz zkapalněného zemního plynu (LNG) se například oproti shodnému období loňského roku zdvojnásobil (dovoz LNG reprezentoval přibližně 25 % dovozu veškerého plynu do EU). Na konci sledovaného období bylo naplněno 73 % celkové kapacity zásobníků plynu, což je nejvíce za dobu posledních osmi let (ve srovnání s ostatními čtvrtletími roku). Podle názorů autorů zprávy stálo za rekordní zásobou několik faktorů, především nízká cena plynu, ale rovněž očekáváné zvýšení jeho ceny a v neposlední řadě strach z vypršení kontraktu o přepravě plynu mezi Ruskem a Ukrajinou.

Co ukazují vybrané statistiky z České republiky?

Zpráva přinesla řadu zajímavých informací rovněž o české energetice, přestože většina statistik a grafů zahrnuje naší zemi spolu s Polskem, Maďarskem, Rumunskem, Slovenskem a Slovinskem do souhrnného regionu Středovýchodní Evropy (CEE). Jeden ze souboru grafů například uvádí cenu, kterou za elektřinu platí domácnosti a průmyslové podniky v jednotlivých zemích Evropské unie. České domácnosti tak po započtení všech daní a poplatků platily 17,51 centů za 1 kWh elektrické energie. Nejvíce přitom zaplatili domácí zákazníci v Německu a Belgii (31,04 respektive 29,97 centů), naopak nejmenší ceny mohou těšit bulharské a maďarské domácnosti, které platí 10,05 respektive 11,18 centů. V oblasti průmyslu je v naší zemi s cenou 7,96 centů dokonce čtvrtá nejlevnější elektřina pro tento typ zákazníků. Levnější elektrická energie je pouze ve Švédsku, Finsku a Dánsku. Poněkud paradoxně pak vyznívá srovnání ceny elektřiny v hlavních městech všech členských států EU. Praha je totiž desátým nejdražším městem EU, když zde cena předstihuje například Brusel, Vídeň, Paříž nebo Stockholm, tedy metropole států, kde je obecně elektřina dražší než v České republice. Velkoobchodní cena základní (baseload) elektřiny v České republice ve sledovaném období činila 36,6 EUR za 1 MWh, což řadí Českou republiku na sedmé místo v žebříčku nejnižších cen.

Zdroj: Bulletin Energetika > EU