Evropská komise

• Evropská komise zahájila v rámci summitu EU-Čína dialog o poskytování veřejné podpory. Na tomto základě budou obě strany spolupracovat a povedou pravidelně i společné konzultace odborných skupin na technické úrovni s cílem vymezit jasná pravidla a zabránit negativním dopadům na konkurenci i světové trhy při poskytování této podpory. Význam vzájemné dohody v této souvislosti podtrhuje skutečnost, že Čína představuje 3. největší ekonomiku světa a pro EU se stala 2. největším obchodním partnerem. Pro Čínu zaujímá EU na stejném žebříčku dokonce 1. místo, takže obě strany mají mimořádný zájem na tom, aby případná veřejná podpora nebyla zneužívaná a nenarušovala vzájemný obchod. Komise mj. očekává, že se tak do budoucna podaří snížit nadměrný počet anti-dumpingových řízení proti čínským produktům na evropských trzích. A Čína si od tohoto kroku slibuje další přiblížení svého přijetí do WTO.
• Evropská komise předložila dne 30. 5. 2017 návrh rozpočtu EU na rok 2018. Předpokládá celkové výdaje 161 miliard eur, což je oproti roku 2017 mírné navýšení (1,4%) a jednu z priorit představuje podpora v rámci energetické unie. V prvé řadě se to týká financování realizace projektů, které by se mělo přesunout z fondu CEF do EFSI pro strategické investice. Včetně 150 miliónů eur, které nebyly přiděleny a přesunutí 500 miliónů eur, z toho 345 miliónů eur pro energetiku. Zároveň Komise počítá se zvýšením rozpočtu agentur EU pro životní prostředí (EEA) a pro spolupráci energetických regulačních orgánů (ACER) pověřených dohledem. S ohledem na změny v rámci jejich odpovědností, by každá měla získat, do roku 2020 prakticky 1,3 miliónu eur navíc. Návrh teď musí ještě projednat a v konečné podobě schválit poslanci Evropského parlamentu a členské státy v Radě EU.
• Evropská komise přijala dne 31. 5. 2017 iniciativu „Evropa v pohybu“, která má za cíl podpořit bezpečnost provozu, snížení emisí CO₂ a spravedlivější výběr poplatků na silnicích a omezit administrativní zátěž firem. Na tuto iniciativu naváží další legislativní a podpůrná opatření.
• Dne 1. 6. 2017 v reakci na jednostranné rozhodnutí prezidenta Trumpa odstoupit od Pařížské dohody zveřejnil komisař pro energetiku a ochranu klimatu Arias Cañete prohlášení, ve kterém potvrdil odhodlání EU dále bojovat proti klimatickým změnám a posílit nyní spolupráci s partnery, včetně subjektů z USA. Konstatoval, že dohoda z Paříže je ambiciózní, nicméně není závazná a dovoluje každé ze 195 smluvních stran „postupovat k cílům vlastní cestou“.

Evropský parlament

• Výbor pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin (ENVI) dne 30. 5. 2017 hlasoval o zprávě nizozemského MEP Gerbena-Jana Gerbrandyho (ALDE) ohledně závazného snižování emisí v sektorech mimo EU ETS, kterého mají členské státy dosáhnout v období od 2021 do 2030. Europoslanci přijali návrh na přísnější limity pro přenos kreditů z LULUCF, konkrétně by členské země mohly využívat kredit 190 milionů tun CO₂ (oproti návrhu EK – 280 milionů tun CO₂). Návrh dále počítá se zahájením výpočtu trajektorie pro snižování emisí již od roku 2018 (oproti návrhu EK – od roku 2020), což by ve svém důsledku pro členské státy znamenalo přísnější přístup ke snižovaní  emisí. Europoslanci by nyní měli o zprávě hlasovat na červnovém plenárním zasedání. Zástupci členských států budou své pozice projednávat během červnového setkání ministrů životního prostředí (19. 6. 2017).

Rada

• Na zasedání Rady pro spravedlnost dne 8. 6. 2017 dosáhlo 20 členských států politické dohody ohledně zřízení nového Úřadu evropského veřejného žalobce jako součásti posílené spolupráce. Svůj souhlas nyní bude muset dát také Evropský parlament. Jakmile bude nezávislý veřejný žalobce EU ustaven, bude mít pravomoc vyšetřovat a stíhat trestné činy, které mají dopad na rozpočet EU, jako je korupce nebo podvody s finančními prostředky EU, nebo přeshraniční podvody v oblasti DPH. Bude to silný, nezávislý a efektivní orgán specializovaný na boj proti finanční trestné činnosti v celé EU. Na obecném přístupu se v Radě shodly Rakousko, Belgie, Bulharsko, Chorvatsko, Kypr, Česká republika, Estonsko, Finsko, Francie, Německo, Řecko, Itálie, Lotyšsko, Litva, Lucembursko, Portugalsko, Rumunsko, Slovensko, Španělsko a Slovinsko. Ostatní členské státy se mohou kdykoliv po přijetí zmíněného nařízení k 20 zakládajícím členům připojit.