Evropský parlament

Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku (ITRE) dne 9. 7. 2018 schválil předběžné dohody z trialogů ohledně balíčku Čistá energie pro všechny Evropany. Pro dohodnuté znění směrnice o podpoře energie z obnovitelných zdrojů (RED II) hlasovalo 50 europoslanců, 7 bylo proti a 4 se zdrželi. Pro směrnici o energetické účinnosti hlasovalo 48 europoslanců, 8 bylo proti a 5 se zdrželo. Očekává se, že v rámci plenárního zasedání Evropský parlament formálně schválí legislativní texty v říjnu. Následně dojde k finálnímu přijetí v Radě.

Na společné schůzi Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku (ITRE) a Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin (ENVI) dne 9. 7. 2018 europoslanci schválili předběžnou dohodu z trialogu ohledně nařízení o správě energetické unie. Pro kompromisní znění hlasovalo 88 europoslanců, 11 bylo proti a 9 se zdrželo hlasování. Očekává se, že v rámci plenárního zasedání Evropský parlament formálně schválí dohodu v říjnu. Následně dojde k finálnímu přijetí v Radě.

Výbor pro dopravu a cestovní ruch (TRAN) dne 9. 7. 2018 podpořil ve svém stanovisku návrh Komise ohledně cílů snižování emisí CO₂ pro automobily a dodávkové vozidla do roku 2030. Evropská komise navrhuje 30% snížení emisí pro rok 2030 s povinným 15% mezi-cílem v roce 2025. Členové výboru TRAN přijali stanovisko poměrem hlasů 23 pro, 18 proti a 2 se zdrželi hlasování. Příslušným výborem pro vypracování zprávy je Výbor pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin (ENVI). Zpravodajka Miriam Dalli prosazuje 50% cíl do roku 2030 s 25% mezi-cílem pro rok 2025. Hlasování ve výboru ENVI se předpokládá dne 10. 9. 2018 a následně v rámci plenárního zasedání v říjnu.

Na plenárním zasedání ve Štrasburku dne 3. 7. 2018 přijali europoslanci zprávu (INI) ohledně diplomacie v oblasti klimatu. Společnou zprávu Výborů pro zahraniční věci (AFET) a pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin (ENVI), kterou vypracovali zpravodajové Arne Lietz a Jo Leinen (oba Německo, S&D), přijal Evropský parlament poměrem hlasů 488 pro, 113 proti, přičemž 72 europoslanců se hlasování zdrželo. Evropský parlament požaduje, aby EU na konferenci COP24 v Katowicích představila svoji dlouhodobou strategii s nulovými emisemi CO₂ pro rok 2050, aby nový víceletý finanční rámec pro období po roce 2020 odrážel význam silné diplomacie v oblasti klimatu, přičemž aby alespoň 30 % výdajů rozpočtu bylo nasměrováno na opatření v oblasti klimatu. Zároveň EP vyzývá k zahájení diskuse na úrovni OSN ohledně migrace v souvislosti s klimatickými změnami.

Evropská komise

Zasláním výzvy Polsku dne 2. 7. 2018 Evropská komise zahájila řízení o porušení Smlouvy o Evropské unii.  Nový polský zákon totiž snižuje u soudců Nejvyššího soudu věk odchodu do důchodu ze 70 na 65 let. Tato změna dopadne na 27 ze 72 soudců Nejvyššího soudu. Snížení věku se týká také prvního předsedy Nejvyššího soudu, jehož šestiletý mandát by byl předčasně ukončen. Komise se domnívá, že tato opatření oslabují zásadu nezávislosti soudnictví, včetně zásady neodvolatelnosti soudců, a Polsko tak neplní své povinnosti podle čl. 19 odst. 1 Smlouvy o Evropské unii ve spojení s článkem 47 Listiny základních práv Evropské unie. Polská vláda má nyní jeden měsíc na to, aby na výzvu Komise odpověděla.

Evropská komise dne 6. 7. 2018 schválila slovenský režim na snížení jaderných poplatků pro velké uživatele elektřiny, jako jsou rafinerie a výrobci železa a oceli.
Komise uvedla, že režim je v souladu se státními pravidly EU a přispívá ke konkurenceschopnosti společností bez nadměrného narušení hospodářské soutěže na trhu. Slovensko v roce 2006 zřídilo Národní jaderný fond na financování nákladů spojených s vyřazováním zastaralých jaderných elektráren z provozu. Národní jaderný fond je financovaný z odvodů, které platí koncoví odběratelé elektřiny.

Ostatní

Soudní dvůr EU dne 12. 7. 2018 potvrdil rozhodnutí Evropské komise, kterým v říjnu 2014 schválila podporu poskytovanou Velkou Británií pro výstavbu jaderné elektrárny Hinkley Point C. Soudní dvůr uvedl, že Komise se nedopustila pochybení, když měla za to, že Velká Británie je oprávněná definovat rozvoj jaderné energie jako předmět veřejného zájmu, i když tento postoj nesdílí všechny členské země EU. Soudní dvůr proto odmítnul žalobu, kterou na rozhodnutí Komise podalo Rakousko.