Evropský parlament

• Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku (ITRE) projednal dne 10. 7. 2017 pozměňovací návrhy předložené v souvislosti se zprávou europoslance B. Bendtsena (EPP) k návrhu směrnice o energetické náročnosti budov. Celkově bylo k návrhu Komise předloženo 629 pozměňovacích návrhů, včetně 58, které jsou součástí návrhu zprávy. Zpravodaj mj. navrhuje posílit požadavky na národní integrované plány. Členské státy by podle jeho názoru měly zajistit komplexní strategie renovací budov. Během září se sejdou stínoví zpravodajové za jednotlivé politické frakce, aby společně hledali kompromisní změní pozměňovacích návrhů. O zprávě by se ve výboru mělo hlasovat 11. 10. 2017.
• Ve Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku (ITRE) proběhla dne 11. 7. 2017 diskuse ke zbývajícím návrhům zpráv ze zimního balíčku. Europoslanci diskutovali oba návrhy, které předložil lotyšský MEP K. Karinš (S&D) k designu trhu, tj. návrh zprávy o nařízení k vnitřnímu trhu s elektřinou a zprávy o směrnici pro společná pravidla pro vnitřní trh s elektřinou. Zpravodaj předložil celkem 187 pozměňovacích návrhů, z toho 129 v rámci návrhu zprávy pro nařízení a 58 pro směrnici. Termín pro předložení pozměňovacích návrhů je 7. 9. 2017. Výbor ITRE dne 11. 7. 2017 dále projednal návrh zprávy MEP M. H. Petersena (ALDE) k návrhu nařízení, kterým se zřizuje Agentura EU pro spolupráci energetických regulačních úřadů (ACER). V rámci návrhu zprávy předložil dánský europoslanec celkem 36 pozměňovacích návrhů, ve kterých podporuje další posílení role ACER jako agentury EU. Termín pro předložení pozměňovacích návrhů je 6. 9. 2017. Na programu jednání výboru ITRE byla i zpráva europoslance F. Zanonata (S&D) k návrhu nařízení o rizikové připravenosti v odvětví elektřiny. Zpravodaj podpořil návrh Komise, potřebu zavedení vhodných nástrojů pro prevenci a zvládání krizových situací a princip koordinace v rámci celé EU.  Termín pro předložení pozměňovacích návrhů je 8. 9. 2017. Hlasování o zprávách k designu trhu, ACER a rizikové připravenosti se ve výboru ITRE předpokládá dne 28. 11. 2017.
• Výbor pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin (ENVI) přijal dne 11. 7. 2017 svou pozici ohledně využívání půdy a lesnictví (sektor LULUCF) v rámci omezování klimatických změn. V principu – pokud by tato oblast absorbovala více CO2, než by členské země vyprodukovaly emisí, mohly by je využít jako kredity na vyrovnání emisí v sektorech mimo EU ETS, jako zemědělství, doprava, odpad a v sektoru budov, takže by se zmírnily národní cíle. Pozice výboru ENVI, o které bude ještě hlasovat Evropský parlament na svém plenárním zasedání v září, předpokládá v podstatě zdvojnásobení kreditů oproti návrhu Komise a započítání až 7% z emisí. Kompromisní návrh zpravodaje N. Linse (EPP, Německo) zahrnuje také další změnu, která se konkrétně týká časového rámce pro stanovení referenčních úrovní. Na rozdíl od Komise, která navrhuje pracovat s obdobím let 1990-2009, vychází výbor ENVI z údajů za období 2000-2012.

Evropská komise

• Evropská komise schválila dne 11. 7. 2017 návrh systému na vyplácení státní podpory pro OZE v Maďarsku, který maďarská vláda předložila v dubnu. Komise došla k závěru, že maďarský záměr je v souladu s pravidly EU a zároveň zemi pomůže snížit emise CO₂, aniž by došlo k narušení hospodářské soutěže.  Pro tyto účely počítá maďarská vláda s ročním rozpočtem 45 miliard HUF (cca 146 milionů €) a státní podpora by měla být poskytována přímo pro instalace s výkonem do 500 kW. Zařízení nad 500 kW budou dostávat prémii k ceně elektřiny na trhu a projekty s kapacitou nad 1 MW získají státní podporu na základě nabídkových řízení. S cílem vyloučit diskriminaci otevře Maďarsko ještě letos přístup k této státní podpoře částečně také zahraničním výrobcům elektřiny z OZE. Podle názoru Komise by se tak měl zvýšit podíl OZE v energetickém mixu země, a to při zachování konkurence v rámci EU.
• Evropská komise požádala dne 13. 7. 2017 Rakousko, Chorvatsko, Českou republiku, Itálii a Portugalsko, aby zajistily úplný soulad se směrnicí o radioaktivním odpadu (směrnice Rady 2011/70/Euratom), a zejména aby oznámily Komisi své vnitrostátní programy pro nakládání s vyhořelým palivem a radioaktivním odpadem. Tato směrnice stanoví rámec pro zajištění odpovědného a bezpečného nakládání s vyhořelým palivem a radioaktivním odpadem s cílem zabránit nepřiměřenému zatížení budoucích generací. Členské státy měly své vnitrostátní programy oznámit do 23. srpna 2015. Dotčené členské státy mají dva měsíce na to, aby splnily své povinnosti. Pokud tak neučiní, může se Komise rozhodnout, že věc předloží Soudnímu dvoru EU.
• Evropská komise zahájila dne 13. 7. 2017 řízení proti Maďarsku za porušení práva EU, a to konkrétně kvůli nevládním organizacím (NGO). V maďarském parlamentu byl totiž dne 13. 6. 2017 na návrh vlády přijatý nový zákon, podle kterého musí každá NGO při registraci a v každé své publikaci, na webu i tiskových zprávách uvádět, že je financovaná ze zahraničí, pokud získá dotace v celkové výši 7,2 milionů HUF (cca 24.000 €). Komise došla k závěru, že to je v rozporu s evropskou legislativou a vyzvala vládu to vyřešit co nejrychleji. Přitom lhůtu na odpověď maďarských úřadů zkrátila oproti zvyklosti na polovinu a očekává ji do měsíce.
• Francouzský nejvyšší soud dne 12. 7. 2017 rozhodl, že francouzská vláda musí do 31. 3. 2018 vypracovat plány pro řešení vysoké úrovně znečištění ovzduší. Francouzská nevládní organizace Amis de la Terre zpochybnila v roce 2015 vládní plán pro boj s vysokými úrovněmi NO_x, znečišťujícími látkami souvisejícími s dopravou a jemnými částicemi, které překračují standardy EU pro kvalitu vzduchu. Francouzský soud poukázal na obdobné rozhodnutí Evropského soudního dvoru (ECJ) v souvislosti se žalobou organizace ClientEart na britskou vládu, která následně musela předělat plány na řešení znečištěného ovzduší.
• Rada EU pro konkurenceschopnost a telekomunikace věnovala na neformální schůzce v Tallinnu ve dnech 17. – 18. 7. 2017 pozornost digitalizaci, konkrétně volnému pohybu dat v rámci EU. Komise podle očekávání předloží na podzim legislativní návrh, který by měl po mnoha měsících diskusí završit přípravnou fázi realizace věnovanou zejména odstranění neodůvodnitelných překážek (povinnosti lokalizace) na národní úrovni, poskytování dat státním službám ze strany firem nebo občanů podle zásady „jen jednou“ (veřejný sektor) a přenositelnosti přenos dat (soukromý sektor). Následně by se během příštího roku měla v této souvislosti zaměřit na otázky spojené s odpovědností v případě zneužití a způsobených škod.