Návrh na revizi směrnice o obnovitel-ných zdrojích energie (OZE) navyšuje cíle v jednotlivých hospodářských odvět-ví, která se na poptávce po energii podílejí největší měrou.
V průmyslu je navržen orientační cíl ročního zvýšení podílu OZE o 1,1procentního bodu na vnitrostátní úrovni.

V sektoru budov by orientační cíl na úrovni EU pro podíl OZE na konečné spotřebě energie budov měl do roku 2030 dosáhnout 49 %. Zároveň členské země musí každoročně zvýšit podíl OZE používaných k vytápění a chlazení o 1,1procentního bodu. V oblasti dálkového vytápění by pak členské země měly ročně zvýšit podíl OZE a odpadního tepla alespoň o 2,1procentního bodu.

V sektoru dopravy je cíl nově definován jako povinnost dodavatelů paliva snížit do roku 2030 emisní náročnost sektoru o 13 %. Návrh směrnice současně zavádí kreditní systém, v jehož rámci dodavatelé obnovitelné elektřiny do sítě veřejných nabíjecích stanic získají kredity, které mohou prodat dodavatelům paliv ke splnění jejich povinnosti. Zároveň je stanoven podíl pokročilých biopaliv a bioplynu s postupnou trajektorií z 0,2 % v roce 2022 na 2,2 % do roku 2030. Dodavatelé pohonných hmot budou muset podávat zprávy o podílu obnovitelných paliv, elektřiny a vyspělých biopaliv a bioplynu.

Skupina ČEZ podporuje vyšší ambice v oblasti obnovitelných zdrojů energie ve výrobě elektřiny, dodávkách tepla i v sektoru dopravy, které považuje s ohledem na požadavek 55% snížení emisí za opodstatněné. Současně pokládá za vhodné zachování flexibility pro volbu konkrétních opatření k dosažení národních příspěvků.

Z pohledu posouzení dopadů celého balíčku je však nutné nahlížet na navrhované cíle pro podíl obnovitelných zdrojů energie komplexně, tj. v kontextu ostatních legislativních návrhů, zejména s ohledem na změny směrnice o energetické účinnosti, směrnice o zdanění energií a energetických produktů a revize směrnice o EU ETS.

Vysoké cíle pro podíl obnovitelných zdrojů by mohly negativně ovlivnit bilanci schématu EU ETS a oslabit tak motivační roli cenového signálu emisní povolenky. Proto je nutné v rámci revize klimatickoenergetické politiky EU brát v úvahu tyto dopady tak, aby nebyla ohrožena centrální role EU ETS v oblasti dekarbonizace.

V souvislosti s povinností vydávání záruk původu (článek 19) Skupina ČEZ poukazuje na její nadbytečnost v případě dálkového vytápění. Vzhledem ke skutečnosti, že soustavy dálkového vytápění jsou v ČR lokální a jasně oddělené, nejsou záruky původu pro sledování palivového mixu v těchto soustavách zapotřebí a jedná se jen o administrativní a finanční zátěž jejich provozovatelů.

Současně Skupina ČEZ doporučuje rozšířit věcnou působnost článku 19 na všechny formy energie, tedy nejen na elektřinu a teplo. Nově lze rozsah rozšířit i o pokročilá paliva, vodík či biometan a zajistit tak rovné podmínky pro další řešení dekarbonizace.

Zdroj: www.cez.cz