Výsledky studie poukázaly na důležitost kvality a flexibility při řízení opatření zaměřených na zvyšování energetické účinnosti v průmyslu. Nepřekvapivě se ukázalo, že za úspěchem některých států stojí dlouholeté testování různých přístupů a budování důvěry mezi relevantními institucemi a podniky. Jedním z konkrétních příkladů dobré praxe je rakouský model pravidelných konzultací institucí s představiteli průmyslu s cílem přizpůsobovat pravidla energetických auditů realistickým očekáváním.

Studie rovněž ukázala, že vyvážená kombinace donucovacích a dobrovolných opatření je klíčová zejména ve státech, kde přechod na nízkouhlíkové hospodářství není společnosti vnímaný jako priorita. Inspirativní příklad nabízejí například dobrovolné platformy v Bavorsku a Bádensku-Württembersku, jež poskytují malým a středním podnikům přístup k know-how, kontaktům a finanční podpoře. Tyto platformy se ukázaly jako efektivní nástroj pro zapojení podniků napříč sektory, které často postrádají zdroje na implementaci energeticky účinných opatření a nevěří si ještě na splnění minimálních požadavků energetických auditů.