Výkonný ředitel Mezinárodní energetické agentury (IEA) Fatih Birol varoval, že snížení podílu jaderné energie v globálním energetickém mixu ohrožuje jak ekonomiku, tak úsilí o snížení úrovně emisí CO2.

Na konferenci o elektrifikaci v Paříži Birol uvedl, že rozpor mezi národními cíli a realitou se nebezpečně zvětšuje. Ve vyspělých ekonomikách je jaderná energie největším zdrojem nízkouhlíkové elektřiny a prudký pokles její výroby ohrožuje plnění klimatických cílů a bezpečnost dodávek elektřiny.

V Evropské unii byl v roce 2017 podíl jaderné energie na výrobě elektřiny zhruba 25 % (zdroj Eurostat). Objem výroby elektřiny z jádra však v posledních letech klesá. Ještě mezi lety 1990 až 2004 se celkové množství elektřiny vyrobené v jaderných elektrárnách v EU zvyšovalo, a to celkem o 27 %. V roce 2004 dosáhla výroba jaderné energie svého vrcholu a od té doby její objem klesá. Konkrétně mezi lety 2004 až 2016 celková výroba jaderné energie v EU klesla o 17 %.

Birol v Paříži uvedl, že podíl nízkoemisní jaderné energie v evropském energetickému mixu by během dvou příštích desetiletí mohl klesnout na pouhá 4 %, což by samozřejmě mělo obrovské důsledky jak pro ekonomiku, tak pro úroveň emisí C02.

Německo se zavázalo odstavit všechny své jaderné elektrárny do roku 2022 a Francie, která je závislá na jaderné energii z více než 75 % výroby své elektřiny, usiluje do roku 2035 o snížení podílu této nízkoemisní výroby elektřiny na 50 %. Přitom (podle údajů Eurostat za rok 2016) Francie a Německo jsou největšími výrobci jaderné energie v EU, Francie s podílem 48 % celkového objemu, následovaná Německem s 10 %. Společně se Spojeným královstvím (8,5 %), Švédskem (7,5 %) a Španělskem (7 %) tak dohromady představují více než 80 % celkového množství elektřiny vyrobené v jaderných zařízeních v EU.

Birol v Paříži apeloval na vlády, aby stávající jaderné elektrárny udržovaly v provozu. Takové řešení je podle jeho názoru nejlevnější. V souvislosti s nezbytnými investicemi do prodloužení životnosti a do výstavby nových reaktorů věnovala IEA ve své zprávě z května velkou pozornost jejich specifikům, mezi které patří rozsah počátečních investic, stavební rizika, dlouhá doba návratnosti, či změna regulačních opatření. IEA ve zprávě konstatuje, že pro zajištění investic do stávajících a nových jaderných elektráren je v první řadě nezbytná silná politická podpora, včetně řešení překážek, které investicím brání. Více informací naleznete v červnovém bulletinu Energetika v EU.

Zdroj: Bulletin Energetika > EU